PRAHA: Je to přesně sto let od doby, kdy v roce 1926 měl na Strahovském stadionu premiéru všesokolský slet. Nově vybudovaný prostor neměl sloužit jenom sokolům, ale byl koncipován obecně pro tělovýchovné účely. Sté výročí stadionu s největší rozlohou v České republice i na světě, který má kapacitu až 250 000 míst, připomíná nová výstava v Galerii Sokol Tyršova domu v Praze.
„Výstava připomíná 100 let od chvíle, kdy se prostor strahovských lomů proměnil v největší cvičební plochu na světě a kdy se zde v roce 1926 úplně poprvé uskutečnil všesokolský slet. Slety jsou největší sportovní, kulturní a společenskou událostí sokolského hnutí. Jednou za šest let tak sokolky a sokolové zaplní ulice i cvičební plochu se svými hromadnými skladbami. A právě nově vybudovaný Strahovský stadion se před sto lety stal centrem této události,“ říká starosta ČOS Martin Chlumský k nové výstavě v Galerii Sokol.
„Návštěvníci se seznámí s historií stadionu od jeho počátků, u kterých stáli právě sokolové s největšími zkušenostmi budování cvičišť pro hromadná vystoupení, i s postupnou výstavbou stadionu, jejíž etapy v podstatě kopírovaly blížící se všesokolské slety a následně spartakiády,“ dodává historička Vzdělávacího odboru ČOS Marcela Mandová. Ta je i kurátorkou výstavy, která potrvá až do 30. listopadu.
Právě VIII. všesokolský slet se konal již na nově upravené ploše na Strahově od 26. června až do 6. července 1926. Cvičilo na něm tehdy 24 802 mužů, 17 125 žen, 16 264 dorostenců, 14 076 dorostenek, 6 680 žákyň a 5 784 žáků. Kvůli sletovým slavnostem přijelo do Prahy na 800 000 návštěvníků a mezi diváky nechyběly osobnosti tehdejšího politického a společenského života v čele s prezidentem T. G. Masarykem.
Stát s Českou obcí sokolskou v jednotlivých fázích výstavby stadionu úzce spolupracoval. Byli to právě sokolové, kteří měli v tehdejším Československu se stavbou velkých ploch pro cvičení největší zkušenosti. Celý areál stadionu tedy nevznikl najednou, ale postupně. Stavební úpravy byly nejprve určovány nadcházejícími všesokolskými slety, pak se řídily pětiletým obdobím mezi jednotlivými spartakiádami.
Prvotní výstavbě předcházely náročné zemní práce, došlo k adaptaci pozemků o rozloze téměř padesát hektarů. Vyjma násypových tribun byly v roce 1926 veškeré stavby ještě dřevěné.
Strahovský stadion byl dějištěm celkem pěti všesokolských sletů, ty v roce 1938 a 1948 se staly symbolem odhodlání, statečnosti a národního hrdosti, XII. všesokolský slet v roce 1994 byl euforický, sokolové prošli legendární Bránou borců ve východní tribuně po nucené mnohaleté přestávce.
Postupně se stadion proměňoval do podoby, kterou známe dnes. Přibývaly nové definitivní objekty, poslední výrazná úprava proběhla v 70. letech 20. století. Kromě všesokolských sletů a spartakiád zažil Strahovský stadion také dvě dělnické olympiády a orelský slet, vojenské přehlídky, závody i mezinárodní soutěže.
Po roce 1989 hromadná vystoupení vystřídaly koncerty slavných hudebních skupin a interpretů, bohoslužbu zde sloužil 20. května 1995 dokonce papež Jan Pavel II. Diváci zde mohli v autokině zhlédnout filmy české i zahraniční produkce. Své sídlo tu našlo Tréninkové centrum mládeže AC Sparta Praha i řada sportovních svazů a institucí.
Ruch na tribunách ale postupně utichl a současný pohled na chátrající unikátní stavbu je bezútěšný. Strahovský stadion dnes působí jako strnulé memento v živě se rozvíjejícím okolí. Jeho zdi, které tolik pamatují, čekají na svůj další osud, který se, doufejme, ještě nenaplnil.
