U příležitosti jubilea vyjde Januštíkův životní příběh poprvé knižně. Publikace Magdalény Hladké, kterou 17. listopadu 2025 uvede nakladatelství CPress pod názvem Zikmundova vila: neznámá kapitola, je zároveň posledním projektem, do kterého formou rozhovoru přispěl cestovatel Miroslav Zikmund.
Josef Januštík patří k významným postavám Zlínska a Uherskohradišťska první poloviny 20. století. Z pozice okresního hejtmana provázel regiony obdobím první a částečně druhé světové války, přechodem z monarchie na republiku, pozemkovou reformou, velkou hospodářskou krizí i občanskými nepokoji. Přesto jeho příběh dosud zůstával stranou pozornosti.
„Můj kmotříček, Josef Januštík, byl například oceněn Válečným křížem za zvládnutí náporu válečných uprchlíků a péči o ně. Významně přispěl k rozvoji silniční sítě na Uherskohradišťsku, v době krize vytvářel pracovní příležitosti a zasloužil se o zlepšení životních podmínek v okrese. Byl proto dokonce uznáván i politickými odpůrci. Pro region vykonal podobně jako Tomáš Baťa mnohé, jen se o tom málo ví. O to víc mě těší, že jeho příběh nyní kniha připomene. Jsem přesvědčený, že si tuto pozornost zaslouží,“ uvedl Elmar Kloss, dabingový režisér a nevlastní vnuk Josefa Januštíka.
Elmar Kloss ke vzniku knihy významně přispěl rodinným archivem a osobními vzpomínkami. Je jedním z mála pamětníků, kteří dnes mohou podat svědectví o životě v dnešní Zikmundově vile před příchodem cestovatele Zikmunda a provedením adaptace dle návrhu architekta Zdeňka Plesníka. Autorka ale v díle pracuje i s dalšími prameny.
„Téma dosud nebylo uceleně zpracováno, proto jsem při rešerších věnovala pozornost hlavně primárním zdrojům. Vedle soukromého archivu pana Klosse to tedy byly archivy okresní, zemský, národní nebo třeba Archiv H+Z. Čerpala jsem také z dobového tisku, knih. Důležité byly samozřejmě rozhovory s pamětníky, jejichž ochoty si nesmírně vážím. Poděkování patří také Janě Macalíkové, díky které jsem měla příležitost položit sérii otázek Miroslavu Zikmundovi,“ sdělila autorka Magdaléna Hladká, která na knize pracovala čtyři roky. I díky rozhovorům se jí podařilo objevit dosud neznámé skutečnosti.
Osud vládního rady je spjat nejen s oběma okresy, ale také se zlínskou vilou cestovatele Zikmunda, jehož dům původně postavil Baťův podpůrný fond pro rodinu hejtmana Januštíka. Ten do Zlína přišel z Uherského Hradiště v září roku 1935, aby se od 1. října ujal vedení nově vzniklého zlínského okresu, o který Zlíňané usilovali desítky let. V jeho prosazení byli však úspěšní až Tomáš a Jan Antonín Baťa. Tehdejší funkcionalistická stavba tak letos na podzim oslaví 90 let stejně jako samostatnost Zlínska.
„Mým cílem bylo soustředit na jedno místo maximum dostupných informací jak o Josefu Januštíkovi, tak o vzniku zlínského okresu a historii vily po rok 1953. Tyto příběhy spolu neoddělitelně souvisejí a kniha je koncipovaná tak, aby čtenáři nabídla o zmíněných kapitolách ucelený obraz,“ doplnila Hladká.
Podle nakladatele má kniha přesah za region. „Publikace výstižně popisuje život tehdejší úřednické elity – okresních hejtmanů. Přibližuje zvraty a situace, s nimiž se musely vyrovnávat vůdčí osobnosti té doby. Obsahuje navíc dosud nepublikované fotografie nebo citace z archiválií, které dokreslují významnou etapu našich dějin. Také proto jsme ji zařadili do letošního edičního plánu. Na pultech napříč knihkupeckou sítí bude od druhé poloviny listopadu. Může se tak stát vhodným vánočním dárkem,“ uvedla Petra Havelková z Albatros Media.
Publikace bude veřejnosti poprvé představena při besedě Davida Valůška, ředitele Státního okresního archivu ve Zlíně, s autorkou Magdalénou Hladkou v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně, a to v úterý 25. listopadu 2025 od 17:00 h. Podrobnosti o besedě budou zveřejněny na webových stránkách knihovny.
JUDr. Josef Januštík (16. 9. 1880 Spytihněv – 8. 3. 1963 Praha)
Studoval na gymnáziu v Uherském Hradišti, poté absolvoval právnická studia na německé univerzitě ve Vídni. Od roku 1914 působil na okresním hejtmanství v Uherském Hradišti, kde byl v roce 1919 jmenován hejtmanem a setrval zde až do roku 1935. Následně se stal prvním hejtmanem nově vzniklého zlínského okresu, tuto funkci vykonával v letech 1935–1942. Za znamenité pracovní výsledky obdržel Zlatý záslužný kříž a Válečný kříž za občanské zásluhy 2. třídy.
Byl také prvním obyvatelem dnešní Zikmundovy vily, kde žil s manželkou Marií (dcerou heroiny Národního divadla, Marie Laudové a říšského a zemského poslance, Ignáta Hořici) v letech 1935–1953, přestože dům od roku 1942 patřil Elmaru Klosovi. Oscarový režisér byl totiž synem Marie Januštíkové z prvního manželství. V roce 1953 museli manželé Januštíkovi Zlín (tehdy Gottwaldov) opustit po zásahu komunistických úřadů. Zbytek života strávili v Sobědruzích (část Teplic) a poté v Praze. Dnes jsou společně s Elmarem Klosem pochováni na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Upozornění: Rozdílný počet „s” v příjmení Klos/Kloss u nevlastního syna a vnuka Josefa Januštíka není chyba. Syn (Elmar Klos – filmový režisér) se uvádí s jedním s – jméno si nechal počeštit, vnuk (Elmar Kloss – dabingový režisér) se vrátil k původní podobě rodového jména, tedy ke dvěma „s“.
O knize
Název: Zikmundova vila: neznámá kapitola
Podtitul: Životní příběh vládního rady Josefa Januštíka (1880–1963)
Autorka: Magdaléna Hladká
Nakladatel: CPress
Rozsah stran: 256
Doporučená prodejní cena: 469 Kč
Termín vydání: 17. 11. 2025
O autorce
Magdaléna Hladká pochází ze Zlínského kraje. Vystudovala obor Marketingové komunikace na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Podílela se mj. na rozjezdu Regionální filmové kanceláře Zlín Film Office a v roli ředitelky Nadačního fondu Zikmundova vila na zpřístupnění vily veřejnosti. Od srpna 2023 vede Památník Tomáše Bati ve Zlíně. Kniha Zikmundova vila: neznámá kapitola je její autorskou prvotinu.
