Právě závěrečnému období Casanovova života se věnuje divadelní hra Petera Wekwertha, kterou přímo na Duchcově představí pražský soubor Geisslers Hofcomoedianten i Theaterkahn z Drážďan (kde mimochodem žila Casanovova rodina). Pětihodinový divadelně-historicky-hudebně-kulinářský zážitek čeká diváky na duchcovském zámku v pátek 19. či v sobotu 20. září. Každý z večerů přinese dva rozmanité divadelní zážitky, které sice spojuje předloha, zpracování je ale naprosto odlišné. Program doprovodí dobová hudba, občerstvení a komentovaná prohlídka zámeckých komnat, v nichž působil tento legendární milovník, dobrodruh a světoběžník.
Jedinečná duchcovská divadelní oslava se uskuteční jen dvakrát, od září je ale možné inscenaci Geisslerů Projekt Casanova: Jak voní ramlice vidět v pražském Divadle VILA Štvanice. Co zbývá z legendy, když se pomalu, ale neodvratně blíží její konec, ptá se tragikomická hra plná neskutečných pohybových výkonů. To vše se odehrává na kulečníkovém stole potaženém rudým suknem a ozářeném lustry tepajícími v rytmu Casanovova divokého života.
Casanova jako projekt vlastního života na cestě k nesmrtelnosti
Casanova láká divadelníky nejen neuvěřitelnými příběhy svého života, ale i svým přístupem k životu, který pojímal opravdu jako projekt s jasným cílem: být ve středu dění, proslavit se a snad se stát i nesmrtelným. „Giacomo Casanova je ikonou. Ikonou člověka, který okouzloval sám sebou, byl svým vlastním projektem,” popsal režisér a umělecký šéf Geisslerů Petr Hašek, který se ale ve své interpretaci zaměřil na temnější stránky povahy Casanovy. „Zajímalo nás, co se stane s takovým člověkem – zvyklým být neustále nasvícen – když kouzlo pomine a světla zhasnou. Dostaví se zhrzenost, zahořklost, extremismus, řev a škleb,” přiblížil konec života této osobnosti, žijící sice v časech rozvíjejícího se osvícenství, svým uvažováním ale pevně zakořeněné v barokní době. „Nenapadá vás hned několik aktuálně končících casanovovských egoprojektů současnosti?,” ukotvil Hašek casanovovský příběh do dnešních dnů.
V předstihu oslavil Casanovovy narozeniny divadelní spolek JEDL kolem Jana Nebeského a Lucie Trmíkové. Jejich Casanova, s Martinem Pechlátem v ústřední roli, měl premiéru již v březnu 2024. Životní příběh legendárního svůdce, který svedl sám sebe, líčí na základě jeho pamětí, vydaných pod názvem Historie mého života. Autobiografickému tónu odpovídá i pojetí, kdy životní peripetie Casanovy vypráví samotná hlavní postava, která na sebe nekompromisně strhává veškerou pozornost publika. Příběh složený ze vzpomínek na jednotlivé kapitoly života Casanovy a doplněný cembalovými výstupy bude rovněž k vidění v Duchcově, a to 6. září.
Na duchcovský zámek přivezlo svou variantu Casanovových osudů také Divadlo V Pytli. Představení s názvem Střípky z Casanovy tancem, stínohrou, pantomimou a projekcí pasáží filmu Giacomo. Živá legenda připomíná život slavného milovníka na Duchcově i jeho vzpomínky na neuvěřitelná dobrodružství, kterých za svůj život prožil víc než dost.
Na festivalu Jiráskův Hronov Casanovův život připomněl děčínský ochotnický soubor DS Karel Čapek, který zde představil již před několika lety premiérovanou inscenaci Casanova na duchcovském zámku. Obdobně jako již zmíněné soubory se také děčínští ochotníci v textu Karla Gassauera obracejí k závěru života slavného svůdníka. I oni mu přisuzují setkání s poslední láskou na zámku Duchcov, kde jinak spíše trpěl úbytkem životních sil i špatnými mezilidskými vztahy.
Casanovova sláva ale dalece překračuje české hranice, značně populární je například v Německu či Itálii, a tak jeho letošní výročí oslavil dokonce i benátský karneval. Právě Benátky jsou totiž rodištěm Casanovy, který při letošním ročníku této události inspiroval mnohé z masek, včetně té vítězné. Benátské uličky tak ovládly barokní róby, paruky i klobouky. „Casanova je ztělesněním hry, lásky a šílenství, prožil neuvěřitelné století, které je zlatým věkem dnešní zábavy a umění, kdy v baroku vzniklo divadlo,“ uvedl při slavnostním zahájení umělecký ředitel karnevalu Massimo Checchetto.
Casanova na zámku Duchcov
V Duchcově, ležícím nedaleko lázeňských Teplic, strávil Casanova posledních třináct let svého života. Zdejší zámek patřil po tři staletí rodu Valdštejnů, a právě Josef Karel Emanuel z Valdštejna v roce 1785 zaměstnal Casanovu jako zámeckého knihovníka a zároveň svého společníka. Na Duchcov Casanova přijel jako šedesátiletý a našel tu poslední útočiště poté, co byl opakovaně vykázán ze svých rodných Benátek. Roky ve valdštejnských službách pro něj nebyly příliš šťastné. Funkci knihovníka považoval za podřadnou, dobré vztahy neměl ani s ostatním osazenstvem zámku. Pro jeho výstřelky tu nikdo neměl pochopení a býval pokládán za přežitek mizející epochy. Nicméně právě na tomto severočeském zámku napsal Casanova své paměti, které ho později tolik proslavily.
Duchcovský zámek v srpnu otevírá k výročí nový prohlídkový okruh, věnovaný této nezapomenutelné osobnosti. Casanovu tu připomene i program Hradozámecké noci, která se 23. srpna ponese v duchu benátského karnevalu. Zámek nabízí také večerní hrané prohlídky ve stylu benátských masek s očekávaným příjezdem Casanovy na Duchcov, které se uskuteční 11. října. Osobnosti největšího milovníka všech dob se věnuje také expozice v městském muzeu, nazvaná Já Giacomo Casanova.
