Počátky hudby na našem území v raném středověku jsou doloženy z dob 11. stol., kdy v rámci bohoslužeb začala převládat latinská bohoslužba a v jejím rámci ovšem i církevní kanonizovaný zpěv, tzv. gregoriánský chorál. K masivnímu rozkvětu církevní hudby docházelo v 13. – 14. stol., kdy začaly vznikat oslavné písně svatých i světských patronů (tropy, hymny, rýmovaná officia). Na konci 14.stol. se začaly prosazovat tzv. cantiones, tedy latinské duchovní písně, které tvořili především klerikové a studenti.
Ve 13. – 14. století prokazatelně hostil královský dvůr posledních Přemyslovců a poté Lucemburků řadu známých německých minnesingrů, kteří opěvovali české panovníky (Reinmar von Zwetter), určitě zde byli známi i další (Neidhardt von Reuenthal, Heinrich von Meissen, zvaný Frauenlob, Heinrich von Mügeln aj.).
