„Já jsem zatím ten koberec rozhodil, a mně vám tak zabouchalo srdce. On to byl bílý anatolák ze sedmnáctého století, místy už naveskrz prochozený, ale abyste věděli, byl to takzvaný ptačí koberec se vzorem Čintamani a s ptáky. “ Karel Čapek
Čintamani a ptáci, proslulá kobercářská povídka české literatury, má jádro ve skutečném příběhu, který se udál v první polovině dvacátých let, kdy mezi rozmanitými zájmy a koníčky Karla Čapka zaujímaly významné místo orientální koberce. Sběratelský význam bílého anatoláku Čapek rozpoznal v jednom pražském obchodě a byl by ho rád sám koupil, ale na prodej tehdy nedošlo. V roce 2014, zhruba devadesát let poté, co unikátní koberec obdivoval, se jej podařilo zařadit do sbírek Národní galerie v Praze. „Podle soudobého určení jde o koberec selendi se vzorem ptáků pocházející ze západního Turecka z druhé poloviny nebo sklonku 16. století,“ upřesňuje původ koberce Zdenka Klimtová z Národní galerie v Praze.
Knihu Příběhy ptačího koberce uvádí Čapkova povídka Čintamani a ptáci (1929) a zdobí ji další dva Čapkovy texty napsané pro Lidové noviny: Orient (1923) a Koníček (1936). Editorka Zdenka Klimtová v příspěvku Příběhy ptačího koberce rekonstruuje skutečnou historii bílého anatoláku a vypráví, jak se vyvíjel Čapkův zájem o orientální koberce. Věnuje se samotnému koberci selendi, obecně anatolským kobercům s bílou půdou a v závěru i jejich falšování. Známou filmovou adaptaci dvou Čapkových povídek pod souborným názvem Čintamani & podvodník natočil v roce 1964 režisér Jiří Krejčík. Studie Lukáše Skupy V bludném kruhu aktualizací a neaktuálnosti. Filmové adaptace děl Karla Čapka v zestátněné kinematografii se zabývá celovečerními filmy natočenými podle literárních předloh Karla Čapka po roce 1945. Kromě lásky k perským kobercům měl Karel Čapek mnoho dalších koníčků a jedním z nich bylo sbírání gramofonových desek, jak připomíná Milena Secká ve stati Diskotéka Karla Čapka. V závěrečné kapitole Restaurování koberce selendi se vzorem ptáků představují průběh náročného restaurátorského zásahu odborníci na slovo vzatí Tereza a Jiří Hlinkovi.
Atraktivní téma knihy podtrhuje bohatý obrazový doprovod – archivní dokumenty, fotografie koberců z majetku Karla Čapka nebo fotografie Václava Chocholy z natáčení filmové povídky Čintamani a ptáci.
Ještě v tomto roce proběhne v Národní galerii v Praze ve Veletržním paláci výstava Záhada Čapkova koberce.
Příběhy ptačího koberce
Zdenka Klimtová (ed.)
Vydala Národní galerie v Praze 2017
163 stran, 60 reprodukcí, česky s anglickým resumé
Grafická úprava: Lada Krupková Křesadlová a Jiří Krupka
