Navigace

Největší tanková bitva všech dob na zlaté minci

28. 7. 2018
Adéla Hansen

ČR: Česká mincovna válečné tématice věnuje několik sběratelských sérií, vloňském roce to byla série věnovaná roku 1942. Vjejí nabídce najdete také cyklus určený Československým letcům RAF. „Mince jsou určené pro sběratele, historiky a investory. Jsme si vědomi, že 2. světová válka je aktuální téma i po tolika letech a její hrůzy by se měly stále připomínat generacím, které ji nezažily,“ vysvětluje Jaroslav Černý zČeské mincovny.

Jablonecká Česká mincovna připomíná největší tankovou bitvu – Bitvu u Kurska – na zlaté minci. Sběratelská série Válečný rok 1943 se věnuje tomuto přelomovému roku 2. světové války a Česká mincovna již vyrazila zlaté mince na počest bitvy o Guadalcanal, povstání ve varšavském ghettu a jako poslední bude tuto válečnou sérii uzavírat zlatá mince nazvaná Invaze na Sicílii.

Na reverzní stranu mince umístilo autorské duo otec se synem, ak. sochař Nikolay Baltaev a Asamat Baltaev, DiS., bitevní vřavu v Kurském oblouku. Německé tanky Panzerkampwagen IV a Tiger I útočí zleva a z pravé strany jsou zachyceny sovětské tanky T-34/76. V dolní části mince doprovází bitvu pěchota a na obloze vidíme obávané zabijáky tanků bojová letadla Il-2 Šturmovik. Reverz mince je doplněn nápisem v azbuce: КУРСКАЯ БИТВА – bitva u Kurska.

Zlatá mince Bitva u Kurska váží 3,11 g a její průměr je 16 mm. Česká mincovna ji vydává v limitovaném nákladu 300 ks a v provedení proof si ji můžete zakoupit za 5 490 Kč. Kompletní čtveřici válečných sběratelských mincí si pak můžete uložit do tématické plechové etuje, která je věnována k výročí 75 let, které uplynuly od zlomového válečného roku 1943.

Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Citadela) představuje jednu z nejvýznamnějších bitev 2. světové války na východní frontě a zároveň jednu z největších tankových bitev v historii. 4. července 1943 ji zahájila německá vojska s cílem získat zpět převahu na východě. Hitler zde chtěl použít tzv. klešťový obchvat, a tak přikázal svým velitelům zaútočit ze dvou stran a výběžek odříznout. Kdyby se mu to podařilo, Sověti by přišli o pětinu svých sil. Neúnosné ztráty na německé straně a sovětské protiútoky způsobily, že se 10. července Hitlerův postup zcela zastavil. Vůdce také začal dostávat zprávy o bezprostředně hrozící invazi angloamerických jednotek na Sicílii a na Balkáně, a proto naléhal na urychlené dokončení operace. Německá strana nasadila v průběhu bojů u Kurska asi 2/3 svých obrněných sil a ztratila zde 203 000 vojáků a 720 tanků. Bitva odsoudila Třetí říši k porážce, jelikož už pak nebyla schopna nahradit utrpěné ztráty. Pro Rudou armádu byla naopak bitva u Kurska poslední velkou obrannou operací, ve zbývajících letech války již jen útočila a její postup vpřed se zastavil až v Berlíně a Praze.

Více informací naleznete na internetových stránkách www.ceskamincovna.cz.

 

Sdílejte
Check icon Error icon