Sdružení rodáků a přátel kraje Karoliny Světlé na ně vzpomenulo při příležitosti stého výročí republiky a současně blížícího se padesátého výročí Sdružení. Za podpory místního obecního úřadu odhalili pamětní desku na tamější škole. Malé, ale významné události se účastnili svým vystoupením školní mládež a občané, z nichž někteří byli přítomni v krojích. Slavnostní projev přednesl dlouholetý předseda Sdružení Milan Pavlů.
Osobnostmi obce druhé poloviny devatenáctého století byli tři pedagogové, jejichž výsledky pedagogické práce přesáhly rámec obce. Předseda Sdružení ve svém projevu objasnil, proč odhalují desku těmto vlastencům.
Učitel Otakar Fendrych /nar. 7. února 1860 v Nové Pace/ si zájem o geologii prohloubil na jičínském učitelském ústavu. Celou učitelskou dráhu prožil v našem kraji. Nejdéle působil ve Všelibicích a posledních 14 roků působil na zdejší škole. K naší obci ho poutaly i příbuzenské svazky. Jeho choť byla praneteří bratra Josefa Mužáka, manžela Karoliny Světlé. Otakar Fendrych byl nejen obětavým učitelem, nýbrž také nadšeným přírodovědcem. Vynikl zejména jako geolog a paleontolog. Výsledkem této činnosti byla Geologická mapa okresu turnovského a českodubského. Dnes je součástí Podještědského muzea v Českém Dubě včetně sbírek geologických a paleontologických. Další jeho velkou zásluhou je záchrana torza Čertovy zdi, kdy po velkém zápasu došlo k prohlášení Čertovy zdi za přírodní rezervaci.
Učitel Václav Havel /nar. 1. prosince 1886/ byl zakladatelem muzea v Českém Dubě. Na světelské škole působil od r. 1930 až do roku 1938. Úzce spolupracoval s Anežkou Čermákovou-Slukovou a také s Josefem Škodou, učitelem z Proseče. Byl jedním z organizátorů odhalení pomníku Karoliny Světlé v roce 1931. K této události uspořádal ve zdejší škole rozsáhlou výstavu památek na Karolinu Světlou. Po jejím skončení byly všechny exponáty věnovány do muzea v Českém Dubě.
Učitel Karel Holub /nar. 28. dubna 1888 v Rokycanech/. Už jeho otec měl nezvyklého koníčka. Sbíral zkameněliny a snil o tom, že jeho nadaný syn se stane vědcem, paleontologem. Po studiu na gymnáziu s vyznamenáním se přihlásil na univerzitu v Praze. Musel se však studií vzdát, a tak volil dráhu učitele. Nejdříve v Horním Růžodole a pak u nás na Světlé. O prázdninách na vlastní pěst provádí paleontologický výzkum v okolí Rokycan. Učená Královská česká akademie se zájmem sleduje jeho výzkumy, které jsou publikovány. Karel Holub se seznamuje s mladým učitelem Václavem Havlem a zrodila se myšlenka – založme vlastivědné muzeum jako středisko pro vědecké zájmy a výsledky by se uplatnily při výchově lidu. Konečně v červenci 1914 se otevírá v Českém Dubě národopisná výstava, první krok k založení muzea. Karel Holub zemřel 14 dní po vyhlášení republiky v roce 1918. Teprve nad rakví se lidé na horách dověděli, kdo vlastně byl a co znamenal ten jejich plachý učitel. Českodubskému muzeu odkázal svou knihovnu, herbář, mineralogickou sbírku a část korespondence.
Toto je stručná charakteristika tří učitelů, kteří tolik znamenali pro naše Podještědí. Úkol zhotovit tuto desku byl v plánu Sdružení před mnoha lety. A tak rok před 50. výročím založení našeho Sdružení se stává tento akt skutečností.
