23. května 1844 prohlásil mladý perský obchodník jménem Báb, že je oním dlouho očekávaným Učitelem či Prorokem, který přináší lidstvu nové Boží poselství pro jeho duchovní a společenskou obnovu. Tato duchovní obnova a sociální rozvoj spočívá dle Bába v „lásce a soucitu“ a nikoli v „násilí a nátlaku“. Báb volal po upuštění od pověr a předsudků, které zvláště v Jeho zemi sužovaly lid. Základem Bábova Učení bylo tvrzení, že On Sám přišel jen pro to, aby celé lidstvo pouze připravil na příchod dalšího Učitele, který má přinést Boží poselství mnohem závažnější a rozsáhlejší, než je Bábovo. Tento Učitel má přijít v brzké budoucnosti, vlastně už za několik málo let. Má přinést poselství, které sjednotí znesvářené národy, přinese jim mír a definitivně naplní proroctví o novém spravedlivém věku, očekávaném všemi světovými náboženstvími, mysliteli a všemi lidmi dobré vůle. Tímto přislíbeným, který měl přijít, byl Bahá’u’lláh.
Učení víry Bahá’í, které si v těchto dnech připomíná Bahá’í společenství v Praze, ovlivnilo mnohé představitele českých intelektuálních kruhů a oslovilo rovněž československé prezidenty T. G. Masaryka a E. Beneše. Podobně jako jiné církve a náboženská společenství se i Bahá’í po komunistickém převratu staly terčem perzekuce ze strany totalitního aparátu. Teprve po roce 1989 bylo v České republice možné znovu obnovit rozmanitost duchovního a náboženského života
Úsvit světla – celovečerní film o Bábovi a jeho odkazu světu
