Vítězem soutěže v kategorii největších měst se staly Olomoucké listy, které porotu zaujaly grafickým zpracováním, kvalitou článků o historii města, svobodným přístupem k textům opozičních zastupitelů i různými originálními nápady, kterými redakce noviny doplňuje. V textech jsou například jakoby rukou psané vykřičníky či kroužky, které zdůrazňují důležité termíny. Noviny navíc nefungují jako reklama politického vedení.
„Celou soutěž jsme rozdělili do 3 kategorií podle počtu obyvatel, abychom neporovnávali obce s pár stovkami obyvatel a velká statutární města. Výsledky nás ale překvapily, protože například obec Velatice, vítěz nejmenší kategorie, vydává jeden z nejlépe zpracovaných měsíčníků v zemi,“ uvádí tisková mluvčí projektu Alexandra Hladíková.
Překvapením soutěže byla právě úroveň některých novin vydávaných malými obcemi. Ta vítězná eviduje necelou tisícovku obyvatel, přitom její magazín je zpracován do podoby unikátního designového díla v minimalistickém stylu. Každé číslo je svým způsobem originál a přitom výrobní cena i díky zmenšenému formátu A5 nepřevyšuje obvyklé ceny, které obce za vydávání novin platí. Velatický zpravodaj publikuje detailně graficky zpracované infografiky a velkoformátové snímky.
Prostřední kategorii opanovaly Tišnovské noviny, které pro změnu překvapily svým rozsahem a detailností zpracování. Tišnov totiž ve svém zpravodaji věnuje prostor i celospolečenským tématům a environmentální osvětě, povídkám a fotografiím.
Porota v rámci soutěže podrobila zkoumání přes 170 přihlášených zpravodajů, které hodnotila podle 10 kritérií. „Častými nešvary radničních novin je zastaralá grafika, například nemoderní fonty a nepřehledná titulní strana. Hřeší také na to, že sice informují o výsledcích místního fotbalového týmu a mysliveckém plesu, ale neinformují o hospodaření obce či usneseních zastupitelstva. V pořádku nejsou ani příliš výrazné politické úvodníky, ale v tomto ohledu se situace zlepšuje. Kvalita tištěných zpravodajů šla za poslední tři roky hodně nahoru, patrně díky počtu freelancerů, kteří se DTP věnují a jsou schopni městům nabídnout modernizaci jejich komunikačních kanálů,“ uvádí mluvčí projektu Alexandra Hladíková.
Porotci během hodnocení odhalili ale i závažnější pochybení, například nevýrazně označenou inzerci, která cílí na seniory a láká na tzv. zpětnou hypotéku, přičemž text inzerce byl ve stejné úpravě jako text redakčních článků. „Nechceme města pranýřovat ani kritizovat, snažíme se je spíše motivovat a dávat jim za příklad ty, kteří mají zpravodaje a sociální sítě kvalitní. Snažíme se tím celkově zlepšit úroveň, jakou veřejné instituce komunikují s veřejností. Jedná se o veřejné prostředky, za vydávání radničních periodik města dohromady platí okolo 2 miliard korun ročně,“ říká předseda poroty Zdeněk Novák.
Vítězné radniční zpravodaje nyní čeká natáčení krátkého dokumentu o jejich fungování. Výtisk každého z nich bude navíc symbolicky uložen do archivu knihovny T. G. Masaryka na Pražském hradě. Příští rok plánují organizátoři hodnotit plošně všechny obecní a městské zpravodaje, které v České republice vychází.
