Podtitul Smrt, když si pomyslíš, je přejat z experimentálního projektu Liza Gennart: Smrť, keď si pomyslíš programátora Ľubomíra Panáka a básnířky Zuzany Husárové. Společně vytvořili neuronovou síť, která generuje slovenskou poezii prostřednictvím vyladěného jazykového modelu GPT-2. Program se načtením více než 2000 slovenských básní naučil generovat vlastní poetické texty na základě zadaných klíčových slov. V případě básně Smrt, když si pomyslíš bylo jako klíčové slovo zadána právě smrt.
„Téma smrti je kontroverzní, ale o to víc podstatné. Zvláště dnes, kdy jej pandemie silně zviditelňuje. Zaměřením tohoto čísla chceme říct jednoduché sdělení – neutíkejme před smrtí. Mnohé okolo nás se zásadně proměňuje. Máloco zůstane zachováno ve stejné podobě jako před pandemií. A snaha změnit náš vztah ke smrti, může být výzvou, která více než strach může vyvolávat naopak úlevu,“ doplňuje šéfredaktorka Markéta Kinterová.
Na 80 stranách časopisu najdete např. profily interdisciplinární vizuální umělkyně žijící v Londýně Oreet Ashery, finsko-rakouské výzkumné dvojice KairUs, běloruského umělce a fotografa Adreje Anroa, české fotografky Terezy Zelenkové nebo českého výtvarníka Dalibora Chatrného. V rubrice Wanted pak redakce Fotografa představuje mladé talenty, kteří stojí za pozornost. Aktuálně jimi jsou Pamela Kuťáková, Gvantsa Jishkariani a Benedek Regős.
Další profil kurátora a publicisty Alekseje Borisionoka pojednává o poměrně radikálním projektu The Party of the Dead (Strana mrtvých). Umělci jsou v něm natolik radikální, jako je radikální politická situace v Rusku. Uskupení si pokládá otázku, co by se stalo, kdyby všichni mrtví měli možnost mluvit sami za sebe, bez jakéhokoliv politického prostředníka. Vzhledem k počtu politických „mandátů“ etablovaných z voličské základny mrtvých, se strana pokládá se za největší stranu všech dob. Působí v několika ruských městech a účastní se politických protestů a demonstrací v oblečení černé barvy a maskách kostlivců, které jim současně slouží jako manifestační plakáty.
Možnost, jak se vtipnou formou připravit na vlastní smuteční obřad, nabízí profil polské umělkyně Urszuly Kluz-Knoppek PlayDead.info. Na webové stránce si můžete připravit podkres pro vlastní obřad, včetně fiktivních smutečních hostů, mezi nimiž může být Alenka z Říše divů nebo Slavoj Žižek. Nechybí ani výběr té správné hudby. Profil umělkyně připravila kunsthistorička a kritička umění Marta Smolińska.
Poutavý rozhovor ve Fotografu uvádí designérka Kateřina Marková, která se již 15 let zaměřuje na správu osobních dat v souvislosti se smrtí. O digitální stopě, kterou za sebou zanecháváme, promluvila s Karlem Öhmanem, držitelem ocenění pro nejlepšího mladého výzkumníka v Británii v oblasti společenských a humanitních věd. Ve svém práci se zaměřuje na etické a politické výzvy plynoucí z rostoucího množství digitálních lidských ostatků.
O FOTOGRAFU
Časopis Fotograf vychází od loňského roku třikrát ročně jako souhrnné tematicky koncipované periodikum o 80 stranách. Existuje v české i anglické mutaci již od roku 2002. V roce 2020 prošel redesignem. Na činnost časopisu navázala Fotograf Gallery v roce 2009 a o dva roky později vznikl Fotograf Festival. Cílem spolku Fotograf je propagace a podpora fotografie v rámci výtvarného umění, její širší začlenění do kontextu současného umění a do povědomí široké veřejnosti nejen u nás, ale také výrazně na mezinárodní scéně.
