I když historické informace o sv. Ludmile čerpáme především z pozdějších legend, základní obrys jejího života je vcelku znám. Narodila se pravděpodobně v roce 860. Díky manželskému svazku s prvním historicky doloženým přemyslovským knížetem Bořivojem stála u samých počátků konstituování českého státu a formování národů budoucí střední Evropy. Nebyla jen manželkou a ochránkyní rodinného krbu, která přivedla na svět šest dětí. Stala se zakladatelkou vládnoucí dynastie a snažila se ovlivňovat i soudobou politickou situaci za vlády svých synů Spytihněva a Vratislava. Významnou roli sehrála také při výchově vnuka, budoucího knížete Václava, kdy kladla důraz na chlapcovo vzdělání. Je nutné v této souvislosti připomenout, že Těšínsko bylo spojeno s Velkou Moravou (doloženo archeologickým výzkumem na Podoboře) a že Velká Morava v době největšího rozmachu za knížete Svatopluka ovládala i Krakovsko, které v té době rovněž přijalo křesťanství z rukou Velkomoravských kněží.
Druhou osobností je učitel a dlouholetý kronikář Karel Gaura (1911-1998), který se narodil v Bystřici před 110 lety. Karel Gaura byl aktivně zapojen v Sokole, v požární ochraně, v Matici Slezské, aktivně pracoval pro obec Bystřici nad Olší v dalších oblastech veřejného života např. jako knihovník. Byl členem redakční rady časopisu Těšínsko atd. Jeho kniha: „Bystřice nad Olší – Bystrzyca nad Olzą“ je nejucelenějším dokumentem, který vydala v roce 2008, bohužel až po jeho smrti, paní Anna Konderlová.
Třetí osobností je spisovatelka, malířka, výtvarnice a básnířka Marta Rulfová, autorka knihy „Slzy pro Těšínsko“. Rodačka z Návsí, odkud pocházel její otec Antonín, maminka Anna, se narodila v Bystřici n/O. Marta Rulfová roz. Žabková, vyrůstala v Návsí společně se svými pěti bratry. V knize „Slzy pro Těšínsko“ popisuje velmi poutavě své mládí v krásné přírodě Slezských Beskyd, ale také vyjadřuje smutek z toho, že musela tento kraj opustit. Velmi výstižně ji charakterizoval režisér a scenárista Radovan Lipus: “*Paní Marta Rulfová je autorkou neuvěřitelně čtivých, dojemných a sugestivních pamětí, které vydala vlastním nákladem pod názvem: Slzy pro Těšínsko. Tato útlá kniha velmi emotivním způsobem popisuje dějiny Návsí, dějiny Těšínska v pohnutém 20. století zejména v jeho první polovině. Území, které střídalo režimy, národy, totality, demokracie. Je to kniha, která je velmi důležitým cenným osobním svědectvím.“ *Marta Rulfová byla aktivní v Sokole. V knize vzpomíná na Matici slezskou v Návsí, která v těžkých 30. letech pomáhala dětem ve škole, na učitele Otakara Cochlara, a Jindřicha Škodu, kteří byli v roce 1943 nacisty popraveni, na učitele Josefa Pavlana, který zahynul v koncentrační táboře v Osvětimi v roce 1942 a na válečná léta v Hranicích na Moravě. Marta Žabková se v roce 1947 provdala za Eduarda Rulfa, který zemřel v roce 1970. Bydlela do konce svého života v roce 2018 v Mohelnici. V Almanachu najdete stručný průřez její tvorbou.
