České Budějovice mají kulturní strategii pro období 2023–2035. Titul EHMK 2028 přináší další příležitost, jak udělat z kultury jednu z priorit v rámci plánování dlouhodobého rozvoje města. Celý proces příprav má několik fází. V jaké se právě nacházíte v roce 2025? Jak se vyvíjí čtvrť Ostrov kultury? Co považujete za dosavadní největší úspěch?
Jsme v klíčové fázi projektu. Rosteme. Po zisku titulu jsme loni zvládli přes stovku akcí v rámci čtrnácti projektů. Rok 2025 jsme proto pojali jako stabilizační – posílili jsme tým o manažerku financí a marketingu a vyhlásili první otevřenou výzvu pro projekty nad rámec vítězné přihlášky. Za velký úspěch považujeme to, že máme položené pevné základy pro titulární rok 2028, kdy nás čeká zhruba 1500 akcí a více než stovka projektů.
Jedním z nich je Ostrov kultury. V jeho případě nyní nejde ani tolik o konkrétní prostor, ale spíš o platformu pro spolupráci velkých městských institucí. Poprvé se to naplno ukázalo během festivalu Soutok, kdy se do programu festivalu zapojily např. Alšova jihočeská galerie, Jihočeské muzeum, Jihočeská knihovna, či kreativní centrum Žižkárna a společně vytvořily čtyřtýdenní multižánrový festival.
Při přípravě takové události se určitě vylíhne spousta nápadů, ale ne všechny je možné využít. Museli jste některé z nich oželet?
Ano, to je přirozené a procesem škrtání nápadů si prochází většina EHMK, pokud ne všechny. Přihláška EHMK (bid book) je závazná, ale projekty, které obsahuje, se často vyvíjejí neočekávaným směrem. K nejčastějším důvodům patří nové přístupy ze strany kurátorů či partnerských organizací nebo potřeba vytvořit co nejkvalitnější a pro publikum nejrelevantnější výstup, který někdy znamená částečné úpravy nebo změny v projektech oproti jejich plánovanému popisu v přihlášce.
Příkladem za všechny je např. projekt Ars Biologica, který tvoříme s více než pěti silnými institucionálními partnery, včetně lineckého festivalu vědy a umění Ars Electronica. Tento festival vzniká za pochodu a každý rok testuje jak nová témata, tak formáty.
Samotné zrušení se v našem případě každopádně za dva roky týkalo pouze jednoho počinu, a to architektonické publikace 2×28, ze které odstoupil kurátor projektu.
Co to obnáší z hlediska marketingu nahlížet na místní kulturu přes evropský projekt?
Marketing pro nás není jen reklama, ale spíš hledání správného jazyka, kterým umíme vyprávět místní příběhy evropskému publiku – a zároveň ukázat Evropu Budějovičákům. Udělali jsme průzkum publika, abychom věděli, ke komu mluvíme, a na jeho základě stavíme komunikační i brandovou strategii.
Snažíme se, aby příběh Českých Budějovic a celého regionu byl vyprávěn autenticky, srozumitelně a s důrazem na to, že témata permakultury – přístupnost, udržitelnost a spolupráce – mají lokální relevanci a univerzální přesah.
V praxi to znamená, že musíte najít esenci města nebo regionu, který komunikujete. V komunikaci mu zanecháte vše, co je pro něj příznačné, a to celé podáváte srozumitelnou formou evropskému publiku, partnerům a médiím. Taková cesta není úplně jednoduchá, ale dobrého výsledku se dá docílit například tím, že spolupracujete od začátku s experty na marketing a komunikaci na všech stupních, a to na úrovni města a regionu, České republiky i zahraničí.
Jádro týmu, který stál u zrodu kandidatury, tvořili bývalí organizátoři a organizátorky studentského festivalu Budějovický Majáles. Iniciativa tedy přišla zdola, od místních komunit? Jak se od té doby tým Budějovice 2028 proměnil? Velmi úspěšný byl pro rozběhnutí síťování a aktivizaci lokálních spolků projekt Kul.turista (kulturní turistická kancelář), běží v současné době nějaké další, který odráží aktuální potřeby příprav EHMK?
Tým se od doby kandidatury rozrostl. Původní skupina se skládala opravdu z lidí, kteří před lety pořádali Budějovický Majáles. Tihle tehdejší studenti se ale v mezičase před kandidaturou stali profesionály ve svých oborech. Spolu s novými kolegy máme zkušenosti z projektů od Signal Festivalu přes Pražské Quadriennale, Kreativní Prahu až po Vltavskou filharmonii. Projekt takového rozsahu vyžaduje profesionální zázemí. Přesto si držíme původní „bottom-up“ přístup – tedy že se snažíme vtahovat do příprav co nejvíce místních.
Typickým příkladem je projekt Kul.turista. Letos jsme ho posunuli do podoby velkého happeningu na náměstí Přemysla Otakara II., kde přes 90 spolků, komunit, škol i firem představilo svůj „obraz pro moje město“, tedy obraz vytvořený jimi samotnými. Na základě zkušenosti od jara roku 2022 se nyní ukazuje, že systematická práce s komunitami má smysl – dokážeme díky ní tvořit projekty opravdu s lidmi a pro lidi.
Zaujalo mě, že plánujete v následujících třech letech rozdělit asi 50 mil. Kč na různé projekty. A to nejen mezi českobudějovické a jihočeské kulturní organizace, instituce a skupiny, ale v roce 2026 i spolkům z jiných částí Česka a zahraničí. O jaké projekty překračující hranice regionu stojíte? Můžete uvést nějaký modelový příklad?
Ano, během tří let rozdělíme asi 40 milionů korun prostřednictvím otevřených výzev. V rámci nich hledáme projekty, které vyvrcholí v roce 2028, přinesou do Budějovic mezinárodní know-how, uměleckou originalitu a dokážou pracovat s evropskými tématy.
Příklad? Třeba mezinárodní koprodukce hudebního festivalu nebo přeshraniční výstava, která propojí jihočeské umělce s partnery z Rakouska či Německa.
V dubnu letošního roku se v plzeňské Moving Station debatovalo s tvůrci a spolutvůrci projektů z partnerských evropských měst o smyslu a významu projektu Evropské hlavní město kultury a bylo řečeno, že se chystá dokument, jakýsi manuál se základními informacemi pro další kandidátská města, který by měl usnadnit první kroky příštích uchazečů. Je už na světě?
V rámci komunity EHMK ke sdílení know-how dochází. Letos třeba v Chemnitz byla vydána publikace k 40. výročí titulu EHMK. Manuál jako takový ale v jednotné podobě zatím neexistuje – legislativní i finanční podmínky se v jednotlivých zemích EU hodně liší. Naše partnerské město Bourges 2028 (Francie), které ponese titul společně s Budějovicemi v roce 2028, nicméně iniciuje na evropské úrovni aktivity směrem k co možná nejvíce systematickému záznamu know-how z příprav a managementu EHMK.
Největší událostí letošního roku byl SOUTOK, první akce, která propojila kulturní organizace v centru města pod společným programem Českých Budějovic jako Evropského hlavního města kultury 2028. Jaká část slavností vám zůstane v paměti a na jaký další program do konce roku můžete do města pozvat?
Soutok představuje první festival, kde se pod jedním programem sešlo přes deset kulturních institucí. Ukázal, že spolupráce je možná – a že se jedná o klíčový aspekt i v samotném titulárním roce.
Do konce roku se lidé můžou těšit třeba na ozvěny Stakeholders Fora, což je kulturní festival nejen pro skateboardisty, nebo na Re-Use festival. Ta pravá bomba nás ale čeká na jaře příštího roku, kdy vypukne první ročník festivalu Jižní Svéráz, největšího festivalu imerzivního a site-specific divadla v Česku, na který už běží předprodej.
