Artefakty z Asie a islámského světa, které vznikaly v rozmezí 5 000 let, jsou zasazené do kulturních vztahů se střední Evropou. Nechybějí informace o způsobu nabytí děl a příběhy významných sběratelů. Expozici doplňuje audioprůvodce, obsáhlý katalog, kniha pro děti a pro náročnější návštěvníky či badatele je k dispozici i tištěný průvodce po expozici. Ti mladší si mohou užít Dětskou stezku a pod názvem Studio je připraven interaktivní prostor pro hru, tvorbu a meditaci.
Od přemístění Sbírky umění Asie do Salmovského paláce v roce 2020 postupně vznikalo libreto šité na míru tomuto členitému historickému interiéru. Ve čtyřiadvaceti sálech uvidí návštěvníci umění z Japonska, Koreje, Číny, Tibetu, jižní a jihovýchodní Asie a islámské kulturní oblasti. „Poprvé představujeme naše sbírky v nových souvislostech a v tematickém členění. Navíc objasňujeme způsob akvizic, tedy to, jak se díla dostala do sbírek NGP,“ vysvětluje generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast a dodává: „Výtvarná řeč tu pomáhá k poznání kulturní rozmanitosti, různých myšlenkových proudů i duchovních tradic a zvyklostí Asie a islámského světa.“
Nová expozice, jejíž koncepce se začala připravovat zhruba před deseti lety, má dvě hlavní části. První ukazuje kulturněhistorický kontext, zaměřený na setkávání Středoevropanů s asijským a islámským světem, který se projevil v dobovém sběratelství, obchodě a ve výtvarném umění v českých zemích. Jednotlivé sály přibližují české ohlasy na asijské expozice na světových výstavách v 19. století, známé pražské obchody se zbožím z „Orientu“, „orientální“ salony ve šlechtických interiérech a také významné české sběratele z řad orientalistů, umělců i průmyslníků, jakými byli Vojtěch Lanna, Alois Musil, Bedřich Hrozný, Joe Hloucha, Josef Martínek či Vojtěch Chytil. Nechybí ani asijské inspirace v českém výtvarném umění pod vlivem orientalismu nebo v interpretaci modernistických umělců (např. Emila Filly).
Druhá část expozice představuje díla ze sbírek NGP, která vznikla v průběhu 5 000 let. Mezi exponáty, které představují pouhá 4 % ze Sbírky umění Asie, najdeme jak čínskou keramickou zásobnici z 3. tisíciletí př. n. l., tak čínské mistry tušové malby 20. století nebo japonské kaligrafie z 21. století. Díla, seřazená v tematických souvislostech, přibližují návštěvníkům duchovní tradice, písmo a kaligrafii, dekor a ornament a svět lidí i přírody napříč rozličnými asijskými kulturami. Jedním z nejvzácnějších artefaktů této části je čínská porcelánová mísa z období dynastie Ming z 15. století nebo perský rukopis Koránu z 15. století.
„Expozice Umění Asie napříč prostorem a časem, kterou dnes otevíráme, doplňuje historii sběratelství a kulturní dějiny českých zemí od 17. století do poloviny 20. století, kdy byla v r. 1951 založena sbírka asijského umění v NGP. Každý exponát má svoji sběratelskou provenienci, díky níž můžeme poznat rozmanitou síť příběhů jednotlivých sběratelů a pochopit kontext utváření sbírek asijského a islámského umění na pozadí českých dějin,” říká Markéta Hánová, hlavní kurátorka expozice a ředitelka Sbírky umění Asie NGP.
Expozice má několik informačních vrstev – od jednoduchých popisků u vystavených děl a audiovizuálních prvků přes průvodce s navigačními mapkami a podrobnějšími informacemi k exponátům pro návštěvníky s hlubším zájmem či badatele. Průvodce bude také ke stažení na webových stránkách expozice. Pro děti a jejich rodiče připravila NGP Dětskou stezku se sedmi zastaveními napříč expozicí. Pro všechny je pak možnost si přes QR kód načíst dramaticky zpracovaného audioprůvodce, kde expozicí návštěvníky provázejí herečka Pavla Beretová a herci David Matásek a Šimon Krupa. Součástí expozice je také interaktivní Studio: prostor pro hru, tvorbu a meditaci. K dispozici je také obsáhlý stejnojmenný katalog a dětská publikace Malé i velké krásy umění Asie.
Většina vystavených exponátů byla zrestaurována a díky pečlivé práci více jak dvou desítek restaurátorů, která trvala zhruba rok a půl, exponáty doslova ožily. Restaurátorský tým NGP spolu s externími restaurátory odvedl mimořádnou práci napříč obory – restaurovaly se artefakty z různých materiálů – od kovu, dřeva, kamene a keramiku přes malbu, grafiku a textil. NGP při tvorbě expozice spolupracovala s dalšími institucemi a odborníky, např. Katedrou jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze na výzkumu obsahu tibetských soch pomocí nejmodernější metody neutronové tomografie.
Vzdělávací a veřejný program přiblíží expozici tak, aby byla srozumitelná publiku každého věku. Zejména menší návštěvníky zveme na Dětskou stezku expozicí – Dobrodružství s kompasem. V osmi šuplících najdou hravá zastavení, inspirující k prohlížení a tvůrčí inspiraci. Svoji návštěvu mohou završit v interaktivním Studiu. V expozici se můžete těšit také na pravidelný program – tvůrčí dílny pro děti i dospělé, komentované prohlídky či přednášky s odborníky i edukátory. Pedagogům a školám jsou určeny speciální komentované prohlídky a vzdělávací programy.
Nově otevřená expozice doplňuje ostatní sbírkové prezentace, které NGP připravila v minulých letech a které reflektují téměř všechny sbírky NGP a jejich bohatství. Jde o Sbírku starého umění (expozice Staří mistři I a Staří mistři II ve Schwarzenberském a Šternberském paláci a expozici Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550 v Klášteře sv. Anežky České), Sbírku moderního umění (dvě expozice ve Veletržním paláci: 1796–1918: Umění dlouhého století a 1918–1938: První republika) a Sbírku umění po roce 1945 (expozice 1939–2021: Konec černobílé doby, také ve Veletržním paláci).
Umění Asie napříč prostorem a časem
Místo konání: Salmovský palác
Termín: od 17. 10. 2025 (stálá expozice)
Hlavní kurátorka: Markéta Hánová, kurátorský tým: Lenka Gyaltso, Kristýna Rendlová, Jana Ryndová (NGP) ve spolupráci se Zdenkou Klimtovou, Evou Lukášovou a Michaelou Pejčochovou
Edukátorský tým: Anna Chmelová, Jana Klímová
Příběhy
Nejstarší akvizice děl asijské provenience v Národní galerii pocházejí z počátku třicátých let 20. století. Záznamy o akvizicích se tudíž nacházejí v archivních pramenech institucí, ze kterých se slučovaly fondy Národní galerie v Praze (NGP). Nákupy pro Státní sbírku starého umění (SSSU), do nichž přešel starší fond Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, sjednával ředitel této obrazárny Vincenc Kramář (1877–1960) a subvencovalo je tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty.
Nejstarší předměty čínského a japonského umění, které dnes Národní galerie Praha spravuje, pocházejí od významných prvorepublikových sběratelů Joe Hlouchy (1881–1952) a Josefa Martínka (1888–1976). Z Martínkovy sbírky pochází například čínská zásobnice z 3. tisíciletí př. n. l. Na rozdíl od spisovatele Hlouchy provozoval Martínek obchod na přímý dovoz předmětů uměleckého průmyslu z Číny a Japonska a prodejní galerii se stálou výstavou starého čínského a japonského umění v budově spolku Mánes již od dvacátých let 20. století. Kramář sledoval prezentace Martínkovy i Hlouchovy sbírky ve Veletržním paláci a v Mánesu a staly se mu zdrojem pro koncipovanou asijskou sbírku ve Státní sbírce starého umění.
Nejvzácnější exponáty z islámské kulturní oblasti pocházejí ze sbírky průmyslníka Vojtěcha Lanny (1836–1909), jednoho z největších sběratelů a mecenášů umění tehdejšího Rakouska-Uherska. Lanna byl podporovatelem a spoluzakladatelem Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které z jeho sbírky zakoupilo i perský iluminovaný rukopis Koránu z roku 1462, následně převedený do sbírek NGP. Nákupem ze Severočeského muzea v Liberci se z Lannovy sbírky do NGP dostala zase turecká keramická holba z konce 16. století. Lannovo mecenášství ocenilo UPM objednávkou jeho busty u sochaře Josefa Václava Myslbeka.
