ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat. Redakce Pro kulturu sleduje nové trendy v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukazuje se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme zde otevřeli anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Adély Majerové, vedoucí oddělení PR a komunikace Knihovny Třinec.
Anketa webu Pro kulturu – Knihovna Třinec
Jsme knihovna 21. století – otevřená, inovativní, respektující a podporující. Naším cílem je stát se pro své uživatele třetím místem (po domově, škole/práci), kde budou trávit svůj volný čas, které je bude inspirovat, umožní jim přístup k informacím, vzdělání a zábavě. Chceme, aby u nás k sobě lidé měli blíž. Vytváříme program pro všechny věkové skupiny. Naší součástí je Galerie města Třince (i Malá galerie v knihovně) a Infocentrum. Mimo ústřední knihovnu provozujeme také pobočky ve Starém Městě, na Sosně, v Neborech, Oldřichovicích a Tyře. Díky nově zrekonstruované budově a většímu prostoru nabízíme mnoho aktivit, pro které jsme se stali významným kulturním a komunitním centrem města Třince. Navazujeme tak na trend, kdy se veřejné knihovny v ČR ve velké míře podílejí na životě města, jeho občanů a skupin. Veškeré akce pečlivě připravujeme, a to s důrazem na dramaturgii a především kvalitu. Cíleně a systematicky se věnujeme dětem, dospívající mládeži a seniorům. Výrazným způsobem podporujeme rodiny, kvalitní knihy a koncepčně především dětskou čtenářskou gramotnost. Za tuto soustavnou a systematickou činnost nám byl Ministrem kultury ČR udělen titul Knihovna roku 2015. Zřizovatelem knihovny je od 1. 7. 1991 statutární město Třinec. (Zdroj: https://knihovnatrinec.cz/)
V jakém kraji ČR působíte?
V Moravskoslezském kraji.
Kolik lidí má propagaci vaší organizace, instituce na starosti? Kolik členů má „marketingový tým“? Jak si dělí práci?
Tým šesti lidí, kteří marketingu věnují tři hodiny týdně.
V jakém finančním rozmezí se pohybuje výše rozpočtu na marketing na daný rok?
0 – 50 000 Kč – co jde, děláme low cost nebo vlastními silami. Kanály, které jsou zdarma. Píšeme články, posíláme je do médií k otištění. Velmi výjimečně využíváme například výlep, ale to na větší akce, například ČteFesT nebo Festival svobody.
Jaké jsou pro vás nejužitečnější nástroje sebepropagace? Bez přímého využití internetu? S přímým využitím internetu?
Promítání v autobusech, uveřejnění na intranetu města, plakát před promítáním kina, výlep na úřadech a na školách, letáky v informačních centrech, v knihovně. On-line pak na našem webu v sekci „události“ nebo na sociálních sítích Facebook (přes 6,5 tisíc fanoušků) a na Instagramu.
Co je brandem vaší organizace? Kým chcete být? Čeho chcete dosáhnout? Jaké jsou vaše hodnoty? Kdo by měli být vaši fanoušci? Jak chcete, aby vás vnímali? Kdo je vaše konkurence a jak se můžete odlišit?
Jsme knihovna – to je náš brand. Jsme institucí zřízenou s jasným cílem. Nemůžeme si vybrat, kým chceme být. Podporujeme demokracii a vzdělanost skrze služby, které asi všichni znají. Půjčování knih, setkávání, pořádání akcí. V souladu s hodnotami současné společnosti. Pomáháme je vyrovnávat. Tak chceme, aby nás vnímali naši fanoušci.
Good Practices: Představte jeden váš projekt, který byl mimořádně úspěšný svou návštěvností, prodejností, sledovaností. Proč byl úspěšnější než jiné?
Tady bych ráda upozornila na náš festival ČteFesT, který do Třince, města známého svou industriální poetikou a hokejovým nadšením, vnáší „fest“ velkou lásku ke knihám, čtení, čtenářství i vzdělávání. Více než týdenní čtenářský festival žádná jiná knihovna nepořádá (letos již 6. ročník). Probíhá vždy na přelomu května a června v knihovně, ve městě i na horách. Přinášíme každý rok pořádnou dávku dobré literatury skrze autorská čtení, diskuze, workshopy, výstavy, koncerty i neformální setkávání. Věříme, že osobní setkání s autory a ilustrátory může nadchnout pro čtení nejen nás, ale i děti. Osobní setkání s člověkem, který knihu napsal, nebo se podílel na její tvorbě, může prožitkově ovlivnit naše čtenářství. Proto je velká část programu věnována nejen dětem od mateřských až po střední školy, ale i rodinám s dětmi. Festival vznikl z nadšení party knihovníků a učitelů, s obdivem k živé literatuře, respektem k místní tradici a krajině a s nadějí, že na ČteFesTu by chtěl být každý!
Vyplatila se vám investice do kampaně? Testujete si úspěšnost svých komunikačních strategií? Jak testujete, jaké nástroje k tomu využíváte, jaké ukazatele vás zajímají, podle čeho určujete úspěšnost/neúspěšnost? Monitorujete konkurenci, jak? Pokud jste v minulosti ukončili nějaké propagační aktivity, z jakého důvodu?
Neděláme kampaně. Nemáme na to kapacity ani finance. Například u ČteFesTu vidíme dosahy sociálních sítí, ale také sledujeme, jak se u nás čtenáři cítili.
Přímou konkurenci nemáme, ale přenesenou konkurencí nám může být internet, audiotéka, všechny typy volnočasových aktivit, které jsou jednoduché, dostupné a bez práce.
Pustili jste se někdy do guerilla marketingových akcí?
Před mnoha lety se toho ujali kolegové z Mklubu a vyšli například v převlecích do ulic. Ukázka guerilla marketingu měla název Zažij knihovnu jinak. S cílem přilákat k nám více lidí rozmísťovali knihovníci po městě předměty v barvě knihovny (například klávesnici, židli, atd…). Chodili po ulicích v převlecích a osobně oslovovali nové potenciální čtenáře. Knihoherci v lesoparku zahráli pohádku atd. Celá akce trvala týden a každý den obnášela jinou aktivitu.
Sbíráte kontakty na své cílové skupiny? Jak a kde?
Máme databázi čtenářů a tu neustále rozšiřujeme.
Jak intenzivně využíváte sociální sítě? Jaký typ obsahu tvoříte? Kterou ze sítí vaše cílová skupina preferuje? Kde jsou fanoušci nejvíce aktivní?
Sociální sítě jsou nedílnou součástí našeho PR, protože jsou zdarma. Z velké většiny máme příspěvky na Facebooku propojeny s Instagramem, kde využíváme možnost příběhů nebo reels. Naše sociální sítě jsou velmi pestré, protože je plníme jak aktivitami v oddělení pro dospělé (akce, přednášky, besedy), tak s oddělením pro děti (lekce, MKRni do knihovny, KUKni do knihovny) a Mklubem pro mladé – nové fantasy knihy, více videí, akce s dobrovolníky.
Pod Knihovnu Třinec patří také Galerie města Třince, která má své sociální sítě (jeden Facebook pro velkou i Malou galerii, která slouží jako prostor pro děti.) Další facebooková stránka náleží Informačnímu centru, které rovněž spadá pod služby knihovny. Ta informuje o tom, co se děje v městě Třinci. Fanouškovská základna Facebooku Knihovna Třinec je přes 6,5 tisíc fanoušků. Ve městě, které má 35 000 obyvatel, je to celkem slušný základ (pomineme-li, že generace Z již FCB nevyužívá).
Máte uzavřená mediální partnerství? Co z toho pro vás plyne? Jaká plnění nabízíte a co od partnerů očekáváte?
Mediální partnerství máme v rámci našich festivalů. U čtenářského festivalu ČteFesT to je například Karireal – poskytuje nám po celou dobu festivalu vůz s polepem ČteFesTu, v objektu autosalonu se například konala Slam poetry show. Pravidelným partnerem je tiskárna FINIDR, u kterého tiskneme program a plakáty či bannery, nebo společnost SMOLO. Mediální partnerství máme s týdeníkem Hutník při ČteFesTu, Festivalu svobody i filmovém festivalu Jeden svět. Tam je dalším mediálním partnerem polský magazín ZWROT, Právo, Český rozhlas Ostrava. A co toto partnerství obnáší? Poskytujeme jim dostatek informací a my máme jistotu medializace.
Připravujete pro své příznivce nějaké speciální akce nad rámec běžné činnosti, díky kterým si upevňujete vzájemné vztahy – například soutěže, setkání s herci, akce pro děti? Je o tyto aktivity ze strany vašich cílových skupin zájem? A ten roste, klesá, drží se na stejných číslech? Máte nějaké domácí, případně zahraniční vzory?
Bez jakékoliv namyšlenosti – pro mnohé jsme vzory právě my.
Speciálních akcí je celá řada – setkání se spisovateli, které se koná především při festivalu ČteFesT nebo při křtu nějaké novinky, doplňují vzdělávací akce, besedy zaměřené na kritické myšlení.
Festival svobody je vlajkovou lodí naší knihovny, kdy se setkávají publicisté, komentátoři, zahraniční zpravodajové, historikové, spisovatelé a s nimi hovoříme o nutnosti bránit demokratické hodnoty. Byli jsme první z knihoven, která tento festival pořádala, nyní už jsou v České republice tři.
Akce připravujeme také pro seniory, kteří také milují různé výlety. Nemohou chybět jazykové kurzy, lekce jógy nebo tai-chi, Manga fest. Nedílnou součástí je cyklus regionálních akcí Po naszymu je fajnie. Letošní pátý ročník nese název Po naszymu ve světě a zaměřen je na žijící rodáky, kteří se proslavili ve světě a buď v něm zůstali, nebo se vrátili a čerpají ze svých zkušeností ze zahraničí. První díl cyklu byl věnován vědcům, v dubnu to bude kultura, v říjnu sport a na konci listopadu podnikání.
Myslíte si, že se vám povedlo něco, co by mohlo být inspirací i pro další píáristy? Nemusí to být celá komunikační strategie, někdy stačí drobnost, nápad, vychytávka…, které vedly ke zvýšení prodeje, sledovanosti, návštěvnosti…
Z nejnovější doby snad naše rychlá pomoc zaplavenému Krnovu, o níž psal například i Blesk. Přidaly se k nám pak další knihovny, díky kterým to Krnov zvládl v rychlejším termínu.
V rámci 3. ročníku Po naszymu je fajnie s názvem Žijme/Źyjmy po naszymu nám výtvarník Pavel Skorkovský namaloval horala a horalku. Postavičky jsme rozpohybovali a rozmluvili v umělé inteligenci – horal hovořil nářečím „po naszymu“ a horalka česky. Zvali na akce, byli na našich propagačních materiálech. Ze dvou akcí Po naszymu je fajnie vznikl dokumentární film pro Českou televizi. Vždy se totiž snažíme dodat přidanou hodnotu – k besedě patří výstavka, hraje kapela, vystoupí ochotnické divadlo nebo se zapojí žáci polské základní školy se svým programem k danému tématu.
Využíváte nástrojů umělé inteligence při svých MKT a PR aktivitách?
V grafice Canva AI, jinak příležitostně, např. při přípravě 3. ročníku projektu Po naszymu je fajnie v roce 2024, o němž už byla řeč.
