ČteFesT: literatura, osobnosti a odvaha měnit prostor kolem nás

Za pět let své existence se proměnil z odvážného nápadu v respektovaný kulturní projekt s přesahem daleko za hranice regionu – a dnes už i za hranice států. Přitom si zachoval to nejdůležitější: pevné ukotvení v knihovně a v přesvědčení, že čtení má být živou, sdílenou a radostnou zkušeností.

„Byl to přirozený posun od akcí, které se děly před tím, než vznikl ČteFesT. Dělali jsme literární večery a řadu dalších literárních aktivit v průběhu roku. Zájem veřejnosti ale pomalu opadl, a tak se hledal nový, atraktivní způsob, jak dát prostor k propagaci literatury a čtení,“ vzpomíná ředitelka Knihovny Třinec Martina Wolna na okamžik, kdy se zrodila myšlenka festivalu. Nebyl to tedy impulz náhodný, ale logický krok v dlouhodobém přemýšlení o tom, jak má moderní knihovna vypadat a jakou roli má hrát ve společnosti.

„Když přišli kolegové s tím, že to budeme koncentrovat do jedné veliké akce, přišlo mi to jako velmi zajímavý nápad. V našich strategických plánech jsme se bavili o tom, že jedním z pilířů knihovny má být propagace literatury a čtení. Patří to do knihovny, krásně se to propojuje a zároveň tomu nahrává i atraktivní forma,“ dodává.

ČteFesT se tak od počátku nestavěl jen jako další kulturní akce v kalendáři, ale jako výrazné vyjádření poslání knihovny.

Festival jako prostor pro vytváření vztahů

Jedním z klíčových slov, která se s ČteFesTem pojí, jsou vztahy. Mezi autory a čtenáři, mezi knihovníky a veřejností, mezi městem a krajinou, mezi Českem a zahraničím.

„Hlavním mottem festivalu jsou vztahy a mít dobré vztahy, protože jsou důležité pro společnost. V době, kdy se někdo neustále snaží lidi rozdělovat, jsme chtěli dělat pravý opak – hledat témata a způsoby, jak lidi propojovat,“ říká Martina Wolna.

Právě z této filozofie přirozeně vyrostlo i přeshraniční propojení Třince, Českého Těšína a Cieszyna, které se znovu rozvine i v roce 2026. Region, který byl historicky rozdělen hranicí, se skrze literaturu znovu symbolicky spojuje.

„Spojování na hranicích mi přijde velmi silné a symbolické. Náš region je pohraniční, a právě proto má takový projekt hluboký smysl,“ doplňuje Wolna.

ČteFesT tak není jen literárním festivalem, ale i kulturním gestem. Jemným, a přesto zřetelným vyjádřením toho, že kultura má moc spojovat tam, kde politika často selhává.

Odvaha vycházet z knihovny

Jedním z nejvýraznějších rysů ČteFesTu je jeho schopnost opouštět bezpečný prostor knihovny a vydávat se do města, do hor, do kostela, do autosalónu, na nádraží či na střechu realitní kanceláře.

„Je to nezbytné k tomu, aby byl festival stále atraktivní. Lidé si rychle zvyknou. Nemůžeme se spoléhat na to, že když něco fungovalo dva roky, bude to fungovat i třetí rok. Nálady a chutě lidí se mění a čekají na nové podněty,“ vysvětluje ředitelka festivalu Marika Zadembská.

Právě tato dramaturgická odvaha byla zřetelná už v předchozích ročnících. Čtení na vrcholcích hor, slam poetry na Javorovém vrchu či v salónu automobilových veteránů, besedy v kostele sv. Antonína Paduánského, výtvarné workshopy, odborná setkání ilustrátorů i semináře pro pedagogy a knihovníky. To vše ukazuje, že ČteFesT chápe literaturu jako živou součást světa, ne jako uzavřený kulturní ostrov.

„Na co se vždy těším nejvíc? Na čtení na vrcholcích hor. Věděli jsme, že chceme festival rozšířit mimo stěny knihovny – do ulic, do přírody, mezi lidi,“ říká Marika Zadembská.

Tato otevřenost prostoru má hlubší význam. ČteFesT tím symbolicky říká, že kniha je doma všude. Že literatura má místo v krajině, v pohybu, v každodenním životě.

Lidé, kteří tvoří festival

Za úspěchem festivalu stojí nejen silná myšlenka, ale také konkrétní lidé a jejich osobní nasazení.

„Festival byl úspěšný a stále se vyvíjí díky lidem, kteří jej tvoří. Zajímaví a kreativní lidé znají zajímavé osobnosti. Někteří by do Třince nikdy nepřijeli, nebýt právě osobních vazeb,“ říká Marika Zadembská.

ČteFesT staví na osobním přístupu k autorům, na péči, na autentickém zájmu. Už první kontakt s autorem je podle Zadembské jiný: neformální, psaný na míru, s respektem k osobnosti, která je oslovována. I to vytváří pověst festivalu jako místa, kam se lidé rádi vracejí.

Například v letech 2024 a 2025 se v Třinci setkali čtenáři s takovými osobnostmi, jako jsou Karin Lednická, Aleš Palán, Mariusz Szczygieł, Kamila Hladká, Petra Dvořáková, Renata Putzlacher Buchtová, Petr Horáček a mnoho dalších. Dramaturgie přitom přirozeně spojovala literaturu s výtvarným uměním, hudbou i duchovními tématy.

Prostor pro děti, odborníky i knihovníky

Výjimečnost ČteFesTu spočívá i v jeho šíři. Festival není určen jen „běžným“ čtenářům, ale systematicky pracuje s dětmi, školami, pedagogy i knihovníky.

Programy pro děti, autorská čtení, workshopy s ilustrátory či vznik společných výtvarných děl dávají dětem osobní zkušenost s literaturou jako něčím živým a hravým.

Stejně důležitou součástí je ČteFesTí Inspiromat – odborný seminář pro knihovníky a pedagogy. Ten ukazuje, že festival není jen slavností čtení, ale i prostorem profesního růstu a sdílení dobré praxe.

ČteFesT tak přirozeně propojuje tři roviny: čtenáře, autory a odbornou veřejnost.

Knihovna jako sebevědomý kulturní aktér

„Myslím, že organizace kulturních a komunitních akcí ke knihovnám patří. Pokud to některá knihovna nedělá, spíš bychom se měli ptát, jestli tam není něco špatně,“ říká otevřeně Martina Wolna.

Je to silné a sebevědomé vyjádření role knihovny ve 21. století. Knihovna už dávno není jen tichým skladem knih. Je místem, kde se tvoří kultura, kde vzniká dialog a kde se posiluje soudržnost společnosti.

ČteFesT je v tomto smyslu ukázkovým příkladem. Je důkazem, že i regionální knihovna může být iniciátorem projektu s celostátním a dnes už i mezinárodním dosahem. Že kvalita nezávisí na velikosti města, ale na odvaze a vizi lidí, kteří v něm pracují.

Ohlédnutí a budoucnost

Minulé ročníky ukázaly, že ČteFesT má pevné základy: dramaturgickou odvahu, silné osobnosti, kvalitní program a nadšené publikum.

„Překvapuje mě, že to funguje každý rok znovu. Ale to, co je pro mě nejdůležitější, je atmosféra. Lidé se potkávají, mají společné téma a vzniká přesně to prostředí, které chceme,“ shrnuje Martina Wolna.

Rok 2026 pak otevírá další kapitolu – znovu přes hranice, znovu k propojení Třince, Českého Těšína a Cieszyna.

ČteFesT tak zůstává živým organismem. Ne hotovým produktem, ale otevřeným prostorem.

Festival, který dává smysl

„Přejeme ČteFesTu 2026, aby jej navštívilo co nejvíce lidí, kteří by odjížděli s pocitem obohacení a duchovního nasycení,“ dodává Martina Wolna.

A právě v tom je podstata ČteFesTu. Nejde jen o počet návštěvníků, ani o slavná jména. Jde o zkušenost, která zůstává. O pocit, že literatura má stále sílu spojovat, inspirovat a otevírat prostor pro porozumění.

Pro knihovníky může být ČteFesT především inspirací. Důkazem, že knihovna může být hybatelem velkých kulturních projektů, pokud má odvahu, důvěru ve své lidi a jasnou představu o tom, proč existuje.

ČteFesT ukazuje, že když se knihovna odváží snít ve velkém, může se z jejího snu stát skutečnost, která přesahuje hranice města, regionu i státu.

Letošní ročník přinese opět zajímavé osobnosti, od teologa Marka Orko Váchy přes dvojnásobného nositele ocenění Magnesia Litera Miroslava Hlauča po úspěšnou spisovatelku Petru Hůlovou či geologa Václava Cílka. Aktuální program, ale i ohlédnutí za minulými ročníky najdete zde: https://www.ctefest.cz/