<p>PRAHA: Od nové sezóny 2013/2014 mění pražské Divadlo Na zábradlí zásadně svou tvář. Přichází nový inscenační tým v čele s ředitelem Petrem Štědroněm a dramaturgyní Dorou Viceníkovou, kteří přináší novou koncepci divadla.</p> <p>Po úspěšné éře v brněnském Divadle Reduta chce tento tým rozvíjet poetiku inscenování původně nedivadelních textů, hledání spíše témat než příběhů, objevování nových možností divadelního vyjadřování.<br />
K prvním příspěvkům nového tvůrčího týmu divadla patří tři inscenace, jejichž premiéry se chystají na zahájení nové divadelní sezóny.</p> <p> První z nich se uskuteční 16. září 2013. Bude to inscenace nazvaná Korespondence V+W v režii a s hudbou Jana Mikuláška, v dramaturgii Dory Viceníkové, ve scéně Svatopluka Sládečka a s kostýmy Marka Cpina. Pod textovou předlohou inscenace jsou podepsáni Jiří Voskovec, Jan Werich a Dora Viceníková.<br />
Korespondence Voskovce a Wericha je silnou výpovědí o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozešly, jsou strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek. Tyto dopisy, které např. u J. Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, jsou neocenitelným dokladem duchovního světa V+W. „Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy“ – tak velice výstižně charakterizuje tuto korespondenci kritika.</p> <p> O čtyři dny později ‒ 20. září 2013 ‒ se diváci mohou těšit na druhou premiéru. Její textová předloha je předznamenána jmény Pavel Juráček, Dora Viceníková a Jan Mikulášek a nese název Zlatá šedesátá aneb Deník Pavla J. Režie a výběru hudby se ujal opět Jan Mikulášek, dramaturgie Dora Viceníková. Scénu a kostýmy vytvořil Marek Cpin.<br />
Pavel Juráček, režisér, scenárista, signatář Charty 77, je klíčovou osobností českého filmu 60. let. Deníkové zápisy zachycují vzestup i pád talentovaného umělce v konfliktu s dobovými společenskými a kulturními okolnostmi i s vlastní bohémskou povahou. Deník tak nabízí nejen neobyčejně intimní vhled do Juráčkovy osobnosti, do jeho vnímání světa a lidí kolem něj, ale i do atmosféry „zlatého věku naší kinematografie“, která je nahlížena zevnitř, jedním z aktérů nové vlny. Ve svém deníku zanechal po sobě Pavel Juráček dílo svrchované literární úrovně a hypnotické působivosti, otevřený dokument o výšinách i běsech umělecké tvorby. Kniha zvítězila v anketě Lidových novin o Knihu roku 2004 a obdržela ocenění Litera 2004 za nakladatelský čin.</p> <p> Ani třetí počin nového tvůrčího týmu divadla na sebe nenechá dlouho čekat. Jeho premiéra se uskuteční 28. září 2013. Hru s názvem Nenápadný půvab buržoazie, jejímiž autory jsou Jan Mikulášek a Dora Viceníková připraví stejný inscenační tým jako titul předchozí.<br />
Inscenace je volnou adaptací Buñuelovy poetiky, jejíž kořeny leží v surrealismu. I když název inscenace odkazuje ke konkrétnímu filmu, výsledkem je skrumáž motivů a témat, jimiž byl Buñuel fascinován a přitahován. Odhaloval nové možnosti filmového jazyka, zkoušel rozličné narativní struktury; jeho díly prostupuje potřeba svobody, nesmiřitelnost vůči pokrytectví, vůči společenským konvencím, ale i zaujetí iracionalitou, náhodou, zaujetí fenomény, přesahujícími běžnou lidskou zkušenost. Přes svou zálibu ve všem nevysvětlitelném však Buñuel umisťuje své fantazie na pozadí konkrétních situací. Tím, že vytváří příběhem zdání reality, posiluje právě fantazijní složku svých filmů. Neboť co by zbylo z jeho snů, kdyby se odehrávaly v prostředí, kde je od samého počátku vše dovoleno? Teprve protiklad mezi světem, tak jak ho známe, a světem, jehož tajemné zákonitosti jsme ještě neodhalili, vytváří onu specifickou atmosféru zpodobněnou v Buñuelových dílech. Součástí jeho mystifikace byla hra s divákem, touha překvapit ho, donutit ho nahlédnout vlastní portrét z jiné strany, než jak byl zvyklý. Publikum jeho filmů lze přirovnat ke společnosti Nenápadný půvab buržoazie, která zasedá k hostině, aniž by tušila, že se nachází na jevišti divadla.</p> <p> Internetové stránky Divadla Na zábradlí Praha
