Celovečerní debut režiséra Bernharda Wengera je svou ironií a vizuálními gagy přirovnáván ke stylu tvůrců, jako jsou Ruben Östlund či Yorgos Lanthimos.
Třicátník Matthias pracuje pro agenturu My Companion, která se specializuje na půjčování přátel. Zvládne dokonale zahrát jakoukoli roli – může být kultivovaným doprovodem na koncertě vážné hudby, dokonalým synem bohatého podnikatele, otcem pilotem k ohromení spolužáků, trenérem k nacvičení hádky s manželem. Matthias se umí tak dobře zhostit jakékoli role, že začíná ztrácet tu základní. Být sám sebou.
„Na rozdíl od herců, kteří hrají na jevišti nebo na place, Matthias neustále hraje v reálném životě a nikdo kromě jeho klientů netuší, že je všechno zinscenované. V Japonsku se agentury typu Rent-A-Friend během posledních dvou dekád staly velmi populárními. Původně pomáhaly lidem, kteří byli izolovaní a osamělí, což je v Japonsku velké téma. Setkal jsem se s člověkem, který pro takovou agenturu pracoval, a ten mi řekl, že už nedokáže prožívat skutečné emoce. Matthiase jsem napsal podle něho,“ řekl o inspiraci k filmu režisér Bernhard Wenger.
Film přesně ukazuje, proč je koncept Rent-A-Friend tak úrodnou půdou pro drama, a je jedním z prvních filmů, který se tímto tématem zabývá. Srovnatelné filmy obvykle využívají perspektivu osoby na druhé straně rovnice. Ve snímku Ona se Joaquin Phoenix hluboce zamiluje do své virtuální osobní asistentky. V Miluj svého robota vědkyni ztvárněnou Maren Eggertovou víc a víc zajímá její dokonalý robotický společník. A ve filmu Ruby Sparks si deprimovaný spisovatel v podání Paula Dana napíše ideální ženu, pak mu ale začne dělat starosti, že začíná projevovat vlastní názory. Tyto filmy jsou vyprávěny z pohledu hrdinů, u nichž se předpokládá, že vztah řídí a ovládají. V Pávovi však není hlavní postavou klient, ale pronajatý přítel.
Pro herce, jenž má hrát postavu, která ve svých profesionálních vztazích pořád hraje, je to fascinující výzva. Jak říká Albrecht Schuch: „Na roli Matthiase mě přitahovala absence jeho charakteru. Nikdy jsem nehrál postavu, která by vešla do místnosti a nic se nezměnilo. Když není v roli, nikdy nenasadí určitý tón nebo energii, nikdy neřídí danou situaci.“
Do českých kin se Páv dostává díky Asociaci českých filmových klubů, jejíž programový ředitel Jan Jílek po prvním zhlédnutí nešetřil nadšením: „Film si mě k sobě přitáhnul hned prvním záběrem hořícího golfového vozíku a nepustil mě až do grandiózního finále. Myslel jsem na Rubena Östlunda, na Ulricha Seidla, na Yorgose Lanthimose, na Michaela Glawoggera – proč tato kombinace? Protože Páv je srozumitelný na celém světě a zároveň v mnoha aspektech bytostně rakouský. Je to chytrý, svrchovaně ironický film, je to černá komedie par excellence, je to symfonie vizuálních gagů…“
Film Páv jde do kin v původním znění v němčině a angličtině s českými titulky a s přístupností od 15 let.
Ohlasy zahraničních médií
„Hvězda filmu Na západní frontě klid Albrecht Schuch předvádí neodolatelný výkon v celovečerním debutu Bernharda Wengera, který je jízlivý, vtipný i lehce srdcervoucí.“ (Variety)
„Chytrý koncept, sociální komentář a silný výkon Albrechta Schucha v hlavní roli tvoří dohromady blýskavé, mazaně zábavné dílo.“ (Screen Daily)
„Výsledkem je chytlavá tragikomedie připomínající styl Ulricha Seidla a Rubena Östlunda, ve smyslu suché estetiky, černokomediálního timingu, vytěžování trapných situací a satiry současných společenských hodnot.“ (UK Film Review)
Důležité odkazy
České stránky: https://acfk.cz/film/pav/
Oficiální trailer: https://youtu.be/sYFhaMMR7kE&t=6s
