Galerie Kaple uvede výstavu malíře Iva Sumce (*1970) s názvem V zahradě, která představí cyklus velkoformátových obrazů připravených speciálně pro tento výstavní prostor. Sumcova tvorba se dlouhodobě soustředí na objevování krásy obyčejných věcí neobyčejným způsobem – na tiché, nenápadné situace, předměty a motivy, které běžně míjíme bez pozornosti.
Jeho obrazy jsou vizuálně střídmé, neokázalé a soustředěné na tvar, povrch, strukturu a prostorovou přítomnost věcí. Zobrazené předměty nejsou objektem detailního popisu, ale nositeli významu – stávají se znaky, symboly a obecnými principy vizuální zkušenosti. Sumec zjednodušuje motivy běžné každodennosti, jako jsou hrnky s kávou, kýble, větve stromů, spací pytle či pracovní nástroje, a přetváří je v archetypální obrazy nesoucí tiché, ale silné významové vrstvy.
Specifickým rysem jeho tvorby je práce s materiálem. Vedle klasických malířských pigmentů používá písek, červenou hlínu, trávu, asfalt, ohořelé dřevo, popel, kusy pneumatiky či hřebíky. Materiál zde není jen prostředkem, ale součástí významu – stopou reality, času, opotřebení a fyzické zkušenosti. Sumec předměty „zastavuje“, znehybňuje a absolutizuje, čímž z nich vytváří obecné znaky a stabilní body v proměnlivém světě.
Výstava V zahradě balancuje mezi introspektivní rovinou a obecně srozumitelným sdělením. Nepracuje s efektem ani šokem, ale s koncentrací, tichem a vnitřní intenzitou. Obrazy vytvářejí prostor pro zpomalení, soustředění a hlubší vnímání, které není založené na prvoplánovém dojmu, ale na postupném, vnitřním čtení obrazu.
„Ivo Sumec ve své malbě vytváří svět tichých symbolů a nenápadných významů. Obyčejné věci zbavuje jejich každodenní funkce a proměňuje je v univerzální znaky lidské zkušenosti. Jeho obrazy nejsou popisem reality, ale jejím ztišeným přepisem do vizuální meditace,“ píše o autorovi kurátor výstavy Tomáš Koudela.
Ivo Sumec (*1970) studoval na Filozofické fakultě Ostravské univerzity v letech 1988–1994. Do roku 2024 působil jako asistent na ateliéru malby Fakulty umění Ostravské univerzity. V současnosti žije a tvoří v Ostravě a v Prostřední Bečvě a pracuje na uměleckoprůmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí. Ve své tvorbě se dlouhodobě věnuje malbě, materiálovým experimentům a zkoumání symboliky obyčejných věcí, které proměňuje v obecně platné vizuální znaky lidské zkušenosti.
Výstava Jany Zhořové I Was One Thing, Now I Am Being Another propojuje osobní téma proměny jednotlivce s otázkou samotné existence výstavy jako formátu. Autorka se zaměřuje na proces změny v čase – na to, jak zkušenosti formují naši identitu i způsob, jakým vnímáme minulost, přítomnost a budoucnost.
Instalace je tvořena čtyřmi dalekohledy, které v sobě ukrývají videa věnovaná různým časovým rovinám. Dalekohled zde funguje jako metafora: když jím pozorujeme vesmír, díváme se vlastně do minulosti. Zároveň ale očekáváme pohled vpřed. Tento paradox otevírá otázku, jak vnímáme realitu a zda existuje nezávisle na našem pohledu.
Videa pracují s rozdílnou obrazovou dynamikou – minulost se objevuje jako fragment, současnost jako proud zahlcujících vjemů a budoucnost jako opakující se představa. Instalaci doplňuje světelný objekt a vůně zapalovaných bylin, které zdůrazňují přítomný okamžik a lidskou účast.
„Výstava otevírá dialog mezi vnitřním prostorem člověka a kosmickým časem. Nabízí možnost zastavení, kontemplace i imaginativní cesty za hranice běžné zkušenosti, kdy se půda proměňuje v bránu k pohledu dovnitř i ven – do hlubin paměti i do nekonečna vesmíru,“ uvádí kurátor výstavy Libor Novotný.
Jana Zhořová (nar. 1986) absolvovala ateliér malby Františka Kowolowského na Fakultě umění Ostravské univerzity. Ve své tvorbě překračuje hranice klasické malby směrem k objektu a pohyblivému obrazu. Pracuje konceptuálně a dlouhodobě se věnuje tématům času, identity a proměny. Žije a tvoří v Bordovicích.
