Mečový tanec, prováděný v celé Evropě (jak dokazují výzkumy etnografa MZM a prvního muzejníka s kamerou Františka Pospíšila v době první republiky) se ve Strání nazývá „šablový“, a odtud také zdejší píseň „Pod šable, pod šable, aj pod obušky…“, která tanec charakterizuje a spoluvytváří. Tanec tančí tzv. fašančáré, tedy 5 mužských tanečníků, které vede 6., zde zvaný „gazda“. A to je další rarita obce – již od 80. let 20. století tuto funkci nepřetržitě zastává Stanislav Popelka, jehož v posledních letech nahrazuje František Jankových. Dvě nejznámější tváře spojené s fašankem ve Strání a mj. výborní zpěváci.
Od 80. let min. stol. se na tradici tance napojil zdejší festival a začala jeho vlastní historie. V posledních letech se programově vyvinul a ustálil hlavně na posledních 5 masopustních dnech. Proto i letos festival zahajují již v pátek (1. 3.) domácí účinkující. Dospělí i děti, mladí i staří se setkají ve společné scénické prezentaci domácích tradic.
Pořad bývá vtipný, pestrý a nápaditý. Pozornost strhují nejmladší účinkující, kteří zde podivuhodně dokazují, jak věrně přebírají dědictví svých předků.
Předposlední den festivalu (pondělí) je již známý Fašankovou filmotékou (4. 3.), kterou programově a technicky zajišťuje spolupracující Muzeum J. A. Komenského z Uherského Brodu (letos jde o dvouhodinovém programu 7 filmů).
Vrcholem festivalu je fašankové úterý (letos 5. 3.), tedy obecně poslední masopustní den před Popeleční středou, který je od poledne až do večera věnován obchůzkám zdejších, věkově různorodých skupinek fašančárů a jejich šablovému tanci. Nechybí pohoštění, návštěva známých lokalit, jakými jsou zde schody před kostelem, fary, hospod, domácností a Štrbákovce, domku uprostřed obce, kde si mohou tanec prohlédnout především hosté a návštěvníci festivalu. Poslední zatančení se odehrává skupinově v restauraci Zámeček, po němž následuje půlnoční pochovávání basy v originálním provedení zcela jedinečně namaskovaných dobrovolníků. Vede je Smrtka s kosou, která masopustní veselí definitivně ukončuje.
