<p>KRAVAŘE: Ve středověku platil zákon, že žádná stavba v obci nesmí být vyšší než kostelní věž. Dnešní vykladači historie to přičítají jakési dávné zpupnosti církve. Je to nesmysl. Ten zákon byl základním pro spojení dobrých skutků a myšlenek, pro něž byly kostely dlouho jedinou schránkou.</p> <p>A menší či větší kříže na kostelních báních nebyly nikdy pouhými symboly. Dodnes jsou anténami jakéhosi autentického propojení krásna.<br />
A když toto pondělí, přesně o sedmé večerní, zazněla v kravařském kostele sv. Bartoloměje čtyřhlasná mše<br /> Alexandra Agricoly (1446 – 1506) Missa In myne zyn v podání špičkového souboru Capilla Flamenca z Nizozemska, byl vyslán signál mimořádné důležitosti. Křížky všech kostelních kopulí v této zemi, alespoň těch kostelů, které zůstaly zachovány, se natočily směrem na Kravaře. V místech, na nichž stávaly kostely, totalitním komunistickým systémem zbourané, se zježila tráva a fosforeskovaly kameny dávných základů, vytvářejíce symboly ukazující směrem na Kravaře.<br />
Svět renesance se vrátil. Hodnoty zůstávají. Lidé se napřimují v pokoře. Bůh je s námi. To je poselství oné původně dávné holandské písně, které si vyslechly téměř tři stovky přítomných. Capilla Flamenca, nad jejímž vystoupením převzal velice neformální záštitu kravařský starosta Andreas Hahn, přijela do tohoto krásného městečka na své jediné vystoupení v Česku. Pro současné aktivity kravařské jde o jev více než symptomatický. </p> <p>(Pozn. redakce: Koncert proběhl v rámci festivalu Janáčkův máj) </p> <p>ZDROJ: ČAS, číslo 21, ROČNÍK VI, 29. 5. 2013</p>
