Její účastníci tak prošli místa bojů čs. legionářů od Mostů u Jablunkova, přes Jablunkov, Ostravu, Orlovou, Bohumín, Loukami nad Olší, po Těšín. Květiny a věnce byly položeny také v Polsku, v Cieszynie, v Goleszowie v obci Kozakowice Dolne a ve Skoczowie. V neděli 27. ledna 2019 se v Orlové na městském hřbitově uskutečnil pietní akt u Památníku padlých čs. legionářů.
Účastníci Národní poutě poté navštívili výstavu v orlovské Výstavní síni Muzea Těšínska nazvanou „Neklidné hranice“, připomínající události, které vedly k rozdělení Těšínska v roce 1920. Zde si mohli zakoupit novou knihu nazvanou „Českoslovenští legionáři z Těšínska“. Kniha, která byla vydána ke stému výročí vzniku Československé republiky, představuje několikaletý badatelský výzkum Petra Majera, předsedy ČsOL jednoty Frýdek-Místek, Zbyška Ondřeky, ředitele Muzea Těšínska, a Jana Saheba, historika Zemského muzea v Opavě. Je zde zveřejněn dosud nepublikovaný soupis 841 čs. legionářů z historických hranic Těšínska, tzn. i z jeho dnešní části náležející Polsku. Najdeme zde příběhy čs. legionářů, deníky, které se dochovaly, fotografie, z nichž mnohé jsou zde poprvé zveřejněné z jejich cesty po transsibiřské magistrále do přístavu Vladivostok a pak strastiplné cesty do vlasti.
Výstava bude pro veřejnost otevřena do 30. června 2019.
Posledním zastavením byl hřbitov v Bohumíně. Zde byly položeny věnce k hrobu vojína Klementa Šťastného, který byl členem tzv. delimitační komise, která v roce 1920 vytyčovala novou státní hranici mezi ČSR a Polskem. Dne 11. listopadu 1920 byl zákeřně zavražděn polskými bojůvkáři na svahu hory Čantoryje v Nýdku. V roce 2017 udělil tehdejší ministr obrany ČR Martin Stropnický vojínu Klementu Šťastnému „Záslužný kříž MO ČR III. stupně in memoriam“. Věřme, že tento jeho hrob se brzy dočká opravy.
Národní pouť se setkala s velkým zájmem veřejnosti a stala se tak důstojným uctěním obětí Sedmidenní války na Těšínsku.
