Kzaměření konference:
Nejvděčnějším tématem studia opevněných sídel nadále zůstává rozbor jednotlivých objektů s důrazem na rekonstrukci stavebního vývoje a poznání jejich podoby v jednotlivých stavebních fázích. Sama tato oblast představuje složitou problematiku, která je výslednicí řady funkčních, architektonických, rezidenčních, fortifikačních a reprezentačních požadavků, v průběhu staletí kladených stavebníky na tyto objekty. Každá ze zmíněných oblastí má při jejich poznávání svoji nezastupitelnou roli. Ve srovnání s ostatními památkami historické architektury tedy u hradů a tvrzí nabývá na důležitosti zvláště aspekt jejich polyfunkčnosti.
Přestože počátky odborného zájmu o tyto památky sahají hluboko do 19. století, nelze z mnoha důvodů současný stupeň jejich poznání považovat za uspokojivý. Příčinu tohoto stavu je nutno spatřovat především v nestejnoměrné hloubce poznání jednotlivých lokalit i ve faktu, že při jejich zkoumání se uplatňují odlišné metodické postupy, vycházející nejčastěji z pozic obecné historie, stavební historie, archeologie nebo dějin architektury a umění, aniž by docházelo k potřebnému syntetickému propojení výstupů jednotlivých zainteresovaných vědních oborů. Interdisciplinární poznávání hradů a tvrzí, je sice často proklamovaným, avšak v praxi často obtížně dosažitelným a tudíž stále nikoli samozřejmým výstupem studia zkoumaných objektů.
Cílem této konference je především přispět, alespoň dílčím způsobem, právě ke zmíněnému interdisciplinárnímu studiu opevněných sídel a k poznání širšího kontextu, v němž jednotlivé objekty vznikaly a fungovaly. Poslední desetiletí přinesla řadu nových postupů, ale i metodických problémů, s nimiž se moderní studium problematiky opevněných sídel musí vyrovnat. Jde zejména o racionální vnímání typologických kategorií jako pracovního prostředku k utřídění zkoumaného materiálu a nikoli jako neměnných veličin, jimž je třeba podřizovat interpretaci zjištěné podoby jednotlivých objektů. Nové dokumentační a poznávací metody (např. LIDAR) pak dovolují dokonalejší poznání širších souvislostí a prostorových vazeb jednotlivých částí těchto památek v krajině, včetně dříve opomíjených či nedostatečně zřetelných terénních reliktů, a umožňují tak pořízení jejich věrohodnější dokumentace. Výrazný a nezpochybnitelný podíl při zpřesnění datací vzniku objektů či jejich částí získává dendrochronologie, stále většího významu nabývá vedle tradičního srovnávání morfologie architektonických článků zejména poznávání dobových stavebních postupů a dalších technologických procesů, ale například i provozních a komunikačních souvislostí sídel i v jejich rámci se nacházejících jednotlivých objektů.
Arcibiskupský zámek v Kroměříži je pro konání konference s tímto zaměřením vhodným místem. V jeho barokním organismu se totiž poměrně nedávno podařilo přesněji rozeznat pozůstatky jeho výstavného pozdněgotického předchůdce, které lze v rámci doprovodné exkurze navštívit.
Tematické okruhy konference:
Hrady a tvrze v historické sídelní struktuře (vztah k okolnímu osídlení, historickým komunikacím, historické podmínky jejich vzniku, života a zániku)
Aktuální výsledky průzkumů jednotlivých lokalit (nové poznatky o stavebním vývoji jednotlivých objektů nebo jejich částí)
Každodenní život (zakládání a přestavby hradů a tvrzí, konstrukční detaily jejich staveb, zánik těchto sídel a jednotlivých objektů v jejich areálu, hospodářské a technické vybavení,…)
Možnosti moderních technologií při odborné dokumentaci (uplatnění moderních metod dokumentace historických objektů, reliéfu krajiny,…)
Mgr. Petra Zelinková
kancelář ředitelky
pracovnice vztahů k veřejnosti
Sněmovní nám. 1/2
767 01 Kroměříž
tel.: +420 573 301 435
mobil: +420 775 442 269
datová schránka: 2cy8h6t
www.npu.cz/uop-kromeriz