Tajemné období půstu a Velikonoc, to je období nnoha zvyků a tradic, především křesťanských. Z podzimu zásoby potravin v rodinách ubývaly a příroda nepřinášela nové. Lidé si asi proto vymysleli půst. Nebo nově vzniklá ideologie křesťanství přišla s myšlenkou, jak popisuje bible, že Kristus odešel na poušť, aby se tam čtyřicet dnů modlil a rozjímal o životě, odolával pokušení ďábla. Světské tradice a myšlení se tak mísí s dědictvím křesťanské ideologie.
Velikonoce tak jsou často popisovány z hlediska světských tradic, na ty křesťanské se zapomíná nebo jsou zmiňovány jen ty nejzajímavější. O popelci kněz požehná čelo věřících popelem ve znamení kříže. „Pomni člověče, že prach jsi a v prach se zase obrátíš,“ jsou žehnající slova.
O Květné neděli kněz zase žehná potravinám, které hospodyně přinášejí spolu s větvičkou jívy na mši svatou. Posvěcený květ má potom věřící sníst. Zelený čtvrtek je poznamenán zmlknutím zvon, které „odlétají do Říma“. Místo nich nastupuje mládež, která místo vyzvánění poledne, klekání, ale i o půlnoci obíhá vsi a pomocí jednoduchých hudebních nástrojů jako jsou hrkávky, klepače nebo velké hrkavice nahrazuje zvony. Po objetí okruhu modlí se nahlas společně krátkou modlitbu Anděl Páně…Starší kluci obcházejí obce i o půlnoci a poté ranní klekání, prožijí noc s Ježíšem Kristem.
Páteční ráno je zasvěceno obřadům jako je svěcení ohně, paškálu, v jihomoravské obci regenschori před léty dokonce nastudoval s vesničany Bachovy Pašije, předváděli je právě v pátek. Odpoledne, vedle modlitby u čtrnácti zastaveních křížové cesty věřící poklekají na zem a uctívají polibkem pět ran Kristových, u tří křížů po každém polibku s Otčenášem.
Sobotní dopoledne je ve znamení přípravy večerního průvodu po vsi, kterým je oslavováno zmrtvýchvstání. Kněz pod baldachýnem, ministranti, procesí zpívá písně o vzkříšení. Neděle je slavnostní mše, kdy ministranti v krojích se zvonky oznamují Krista. Kostelní sbor a často i orchestr provází liturgii svaté mše, při níž je zdůrazněn svátek. Mše a další liturgie o Velikonocích jsou vyšperkovány slavnostními projevy, nebo duchovní hudbou. Věřící hromadně chodí ke zpovědi a svatému přjímání.
Z bohaté přehlídky liturgie velikonočních svátků zůstává u současné společnosti symbol kříže a povědomí, že byl ukřižován zakladatel křesťanské ideologie. Kříž je symbolem smrti a současně symbolem evropských tradic. Ochránit je bychom měli, jsou stigmaty naší minulosti a ochrání nás před nežádoucí přeměnou Evropy.
