Paraplíčka natočil režisér Jacques Demy v roce 1964 jako kompletně nazpívaný film s hudbou Michela Legranda a vysloužil si za ně Zlatou palmu z festivalu v Cannes a pět nominací na Oscara. Do kin nyní muzikál přichází v restaurované podobě díky Síti festivalů archivních filmů (AFFN), jejímž koordinátorem je Letní filmová škola Uherské Hradiště.
Listopad 1957. Mladinká Geneviève Émeryová pracuje v obchodě s deštníky, který v Cherbourgu provozuje její ovdovělá matka. K matčině nelibosti se zamiluje do mladého automechanika Guye Fouchera, který ovšem nemá ani vindru a sňatek s ním by nejistou finanční situaci Émeryových nijak nevyřešil. Milenci si ale slíbí věčnou lásku a sní o společné budoucnosti… když přijde povolávací rozkaz a Guy musí na dva roky narukovat do války v Alžírsku. Před odjezdem s ním Geneviève stráví noc…
Film se vyznačuje několika zajímavostmi, natáčení například mohlo začít až poté, co byla nahraná veškerá hudba a písně. Herečtí představitelé byli v nahrávacím studiu přítomni a konzultovali se svými pěveckými protějšky, jak k postavám přistupovat. Jakmile byl playback hotový, nacvičili si herci synchronní zpěv, aby byl dojem dokonalý. Od první sekvence vytvořil Jacques Demy svět, který nemá v dějinách francouzské kinematografie obdoby, a etabloval se jako vynálezce nových filmových forem, v nichž jsou emoce zprostředkovány velmi osobitým zacházením s barvami a hudbou.
„Natáčet hudební film s tak lyrickou mizanscénou a úžasnými záběry byl nezapomenutelný zážitek. Byla jsem u toho, když se hudba nahrávala, a učila jsem se svou roli na playback. Vzpomínám si, jak z toho byli tenkrát všichni nadšení. […] Často si na ty melodie vzpomenu, protože jsou součástí mého života, stejně jako film samotný. Tenkrát mě to výrazně posunulo. Setkání s Jacquesem Demym pro mě bylo naprosto zásadní. Nevím, jestli bych vůbec pokračovala u filmu, kdyby se naše cesty nezkřížily,“ prozradila Catherine Deneuve v roce 2018 v rozhovoru pro Le Monde.
Paraplíčka se stala zdrojem inspirace mimo jiné i pro Damiena Chazella, režiséra oscarového La La Landu: „Paraplíčka z Cherbourgu jsem viděl v devatenácti letech na videokazetě. Nic jsem o tom filmu nevěděl. Totálně mě odrovnal a naprosto proměnil mé představy o muzikálu. […] Byl vyumělkovaný, ale zároveň velmi pravdivý. Ukrýval v sobě dokumentární aspekt. Dojem na mě udělala i absence happy-endu. Ten film skončil tak, jak by tomu bylo v reálném životě. Netušil jsem, že to jde v muzikálu udělat. […] Začal jsem být Demyho filmy a Legrandovou hudbou přímo posedlý.“
Paraplíčka z Cherbourgu vstupují do české distribuce díky spolupráci festivalů zapojených v síti AFFN (Letní filmová škola Uherské Hradiště, Bergamo Film Meeting, FEMA La Rochelle, Midnight Sun FF) v původním znění ve francouzštině s českými titulky a jsou přístupná bez omezení. Na restaurování filmu se podílely Éclair Classics Laboratory (převedení obrazu do 4K) a L. E. Diapason (zvuková stopa).
Důležité odkazy
Síť festivalů archivních filmů: https://www.affn.eu/
České stránky filmu: https://acfk.cz/film/paraplicka-z-cherbourgu/
Mezinárodní trailer restaurované 4K verze filmu: https://youtu.be/7H-fl3njp5s?si=g_FAYUCQey-EWvxT
