Data získaná z mapování potvrdila, že kulturní a kreativní sektor (KKS) má potenciál tvořit 4 % celkové zaměstnanosti v ČR. Sektor rovněž významně přispívá k inovacím a regionálnímu rozvoji. Ekonomické přínosy se nejvíce projevují ve větších městech, což odpovídá i zahraničním trendům. Pracovní místa jsou rovnoměrněji rozložena napříč regiony, kde zároveň postupně vznikají oborově zaměřené lokální huby, které podporují spolupráci a udržení talentů mimo krajské metropole. Mapování poskytlo nejen informace o rozsahu a ekonomickém přínosu kreativních odvětví, ale i analytické podklady, dokládající jejich společenské dopady a přinášející východiska pro strategické řízení na národní i regionální úrovni.
„Mapování přineslo důležitá data, která přehledně říkají, jak na tom kulturní a kreativní sektor je, čím je jedinečný a přínosný, a co sebevědomý kulturní a kreativní sektor pro své fungování potřebuje. Důležitým výsledkem mapování jsou krajské strategické dokumenty, které budou východiskem pro jeho podporu a rozvoj v celé ČR v následujících pěti až deseti letech. Poznatky z analýz jednotlivých odvětví již byly zároveň zohledněny při přípravě Státní kulturní politiky 2026–2030+, kterou vláda schválila 8. října 2025,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.
Hlavním rysem těchto odvětví je kreativita a inovativnost, pro strukturu je typické velké množství mikropodniků, malých a středních firem či individuálních tvůrců. Tento charakter sektoru přináší vysokou míru flexibility a schopnost reagovat na tržní, technologické i společenské změny, zároveň však zvyšuje jeho zranitelnost vůči ekonomickým výkyvům. Proto je nezbytné tato odvětví systematicky mapovat a vyhodnocovat jejich přínosy i potřeby. Nové obory a profese vznikají i zanikají v krátkých časových horizontech a jen na základě aktuálních dat lze nastavovat efektivní nástroje podpory odpovídající skutečnému vývoji sektoru.
Ministerstvo kultury považuje KKO za nedílnou součást kulturního a kreativního sektoru. A vnímá jejich ekonomický potenciál, tedy schopnost vytvářet pracovní místa, přinášet inovace a posilovat konkurenceschopnost, ale také jejich potenciál společenský – schopnost podporovat soudržnost, kvalitu života a mezinárodní prestiž naší země. Kreativita je východiskem jak pro excelentní umělecká díla, tak pro kvalitu každodenního života.
Konferenci Kreativní Česko zahájil náměstek ministra kultury David Kašpar, který zdůraznil význam kulturního a kreativního sektoru pro odolnost společnosti, kvalitu života i konkurenceschopnost ekonomiky. Příklad dobré praxe v oblasti využití dat představila Angelika J. Odziemczyk ze Saského ministerstva průmyslu, obchodu, práce, energetiky a životního prostředí:
„V Sasku pracuje v kulturním a kreativním průmyslu více lidí než v automobilovém, strojírenském či farmaceutickém průmyslu. Obrat KKO byl v roce 2022 srovnatelný s obratem saského strojírenství. Na základě údajů o odvětví lze ukázat nadprůměrnou dynamiku růstu a význam tohoto odvětví i pro saský trh práce. Data zároveň potvrzují odolnost vůči krizím, a to díky agilním podnikatelským strukturám a otevřenosti k inovacím. Pokud k tomu přidáme kvalitativní data, lze navíc doložit i rozmanité pozitivní efekty na region – ať už jde o image Saska, cestovní ruch nebo podporu hospodářské a společenské transformace.“
Program pokračoval vystoupeními Jana Koblihy z Ministerstva průmyslu a obchodu a Jany Havrdové, viceprezidentky Hospodářské komory. V panelové diskusi je doplnily zástupkyně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí. Meziresortní dialog potvrdil, že kulturní a kreativní průmysly již dávno nejsou okrajovým tématem, ale představují významný motor ekonomiky, inovací a zaměstnanosti a jejich znalost je potřebná i pro nastavování politik v oblasti vzdělávání a trhu práce.
Ředitelka Odboru umění, knihoven a kulturních odvětví Ministerstva kultury ČR Zuzana Zahradníčková představila genezi mapování, které navázalo na Strategii rozvoje a podpory kulturních a kreativních odvětví schválenou v roce 2021 Vládou ČR a posílilo systémový přístup Ministerstva kultury k podpoře kulturního a kreativního sektoru v celé jeho šíři.
„Zdrojem jedinečného potenciálu kulturních a kreativních odvětví jsou tvůrčí aktivity, invence a originalita, kvalitní práce jednotlivých kreativních profesionálů. Tito lidé jsou součástí jak sektoru KKO, tak oblasti, která bývá označována jako tzv. umělecké jádro a jejíž podpora je dlouhodobě jednou z priorit Ministerstva kultury,“ uvedla Zuzana Zahradníčková.
Metodiku, využití i vizi pro další zpřesňování výsledků mapování představila vedoucí oddělení kulturních odvětví Martina Pecková Černá. S výsledným datasetem seznámili účastníky Juraj Lojka (Český statistický úřad) a Milan Dedera (Národní institut pro kulturu), kteří upozornili na význam spolupráce mezi státní správou a odbornými institucemi při dalším rozvoji statistických nástrojů pro oblast kultury.
„Mapování přineslo změny i do sektorové statistiky, kterou Ministerstvo kultury zpracovává ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a Národním institutem pro kulturu. Spolupráce, kterou zintenzivnil právě pilotní projekt mapování, bude pokračovat i při přípravě metodiky pro návazné kroky. Na potřebě aktualizace, sledování vývoje v časových řadách a využívání dat jak pro rozvoj sektoru, tak pro nastavování synergií existujících či nových nástrojů podpory z různých zdrojů, se na konferenci shodli zástupci všech pěti resortů, pracovníci krajských úřadů, zástupci oborových platforem i odborná veřejnost,“ uvedla Martina Pecková Černá.
Hlavním bodem programu konference byly prezentace 14 krajských strategických dokumentů pro podporu a rozvoj KKO. Zástupci krajských úřadů představili stav jejich implementace, strategické oblasti a cíle, příklady hlavních opatření a průřezová témata prioritní pro daný region.
V tento okamžik má své strategické dokumenty schválené Kraj Vysočina a Plzeňský, Pardubický a Zlínský kraj; v Královéhradeckém kraji je již implementován Akční plán na období 2025-2027. Řada ostatních krajů plánuje předložit své strategie do schvalovacího procesu v závěru roku 2025. Hlavní zjištění, cíle, potřeby i specifický potenciál poté představili koordinátoři řešitelských týmů za jednotlivá odvětví. Výstupy potvrdily, že rozvoj KKO vyžaduje flexibilní způsob práce a budování širokých sítí spolupráce. Strategické cíle směřují k posílení institucionálních kapacit a koordinace politik pro KKO včetně vytvoření stabilního legislativního a finančního rámce. Mezi klíčové výzvy patří technologická transformace a nástup umělé inteligence, environmentální udržitelnost, rychlé změny regulačního prostředí i potřeba lépe využít exportní potenciál české kreativity.
Důležitým aspektem, který je nutné zohlednit při nastavování nástrojů podpory celého sektoru, je odlišná povaha a rozmanitost potřeb i potenciálu jednotlivých odvětví. Některá vyžadují přímou finanční podporu, jiná dávají přednost nefinančním nástrojům a systémové pomoci. Důraz je také třeba klást na legislativní rámec v souvislosti s rozvojem umělé inteligence, vzdělávací nástroje, které zajistí například vyvážené zastoupení kulturních a kreativních oborů ve školském systému a posílí mediální gramotnost.
Některé segmenty potřebují propojení s výzkumnými organizacemi, jiné rozvoj mezinárodní mobility, systematickou proexportní podporu nebo cílené nástroje v konkrétních regionech.
Druhý den konference byl věnován šesti tematickým okruhům, které reflektovaly klíčové výzvy a příležitosti pro rozvoj KKO:
- KKO jako součást inovačního ekosystému ČR
- Infrastruktura a zázemí pro rozvoj KKO
- Komunikační platformy propojující tvůrce, trhy i veřejnost
- Znalosti a dovednosti pro kreativní budoucnost
- Politiky pro KKO v akci
- Data a mapování KKO – od metodiky ke strategickému využití
Inspirativní příklady aktivit, opatření, nástrojů i dobré praxe sdílelo přes dvacet zástupců státní a veřejné správy, příspěvkových organizací, profesních komor a asociací, neziskového sektoru i mezinárodních platforem. Průběh následných diskusí potvrdil potřebu dalšího sdílení informací a profesního networkingu, pro které Ministerstvo kultury od začátku letošního roku nabízí platformu Kreativní Česko.
Záznam z konference je dostupný na platformě Kreativní Česko.
Detailní analýzu výsledků mapování zpracovává Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním institutem pro kulturu. Souhrnný materiál bude zveřejněn na přelomu roku 2025 a 2026 ve formě elektronické publikace.
_________________________________________________________________________
Mapování a tvorby regionálních strategií KKO se zúčastnilo všech 14 krajů ČR. Národní mapování socio-ekonomického přínosu vybraných odvětví KKO zpracovaly výzkumné týmy složené ze zástupců profesních asociací a akademické sféry, výsledkem je devět analytických zpráv zaměřených na odvětví knih a tisku, hudby, filmu a videa, televize a rozhlasu, herního vývojářství, architektury, reklamy, designu a eventového průmyslu.
