Poprvé ve své historii vytvořila společnou výstavu v pařížském Louvru. A do svých fondů nakoupila umění za více než 21 milionů Kč, což je nejvyšší částka za posledních patnáct let. V roce 2025 navštívilo Národní galerii Praha 555 000 lidí. Letošní výročí 230 let bude NGP připomínat po celý rok řadou akcí a programů pro veřejnost. Realizuje také prezentaci Česka a Slovenska na světové přehlídce Bienále umění v Benátkách. Společný pavilon letos slaví sto let a po dvaceti letech se zde budou Česko a Slovensko prezentovat společně. Na podzim chystá galerie výstavu Proti proudu věnovanou české surrealistické skupině a velkou výstavu o české královně Anně Jagellonské.
V roce 2025 přišlo do Národní galerie Praha 555 000 lidí, což je o 25 000 návštěvníků více než vloni. Mimo objekty NGP navštívilo výstavy, na nichž se galerie podílela, více než 200 000 lidí. Nejnavštěvovanější byla přehlídka Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900, která přinesla jedinečný středoevropský pohled na postavení žen na umělecké scéně. NGP otevřela také vůbec první retrospektivní výstavu Aleše Veselého, již doprovázela významná rešeršní, digitalizační, restaurátorská a kurátorská práce, včetně výjimečného katalogu. Kurátoři NGP se podíleli na přípravě výstavy Zážitek z přírody. Umění v Praze na dvoře Rudolfa II. (ve spolupráci s Musée Louvre), Franta (spolupráce se Správou Pražského hradu), Josef Mánes opět na Moravě (spolupráce s Arcibiskupským zámkem v Kroměříži) a také Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého ze sbírek Národní galerie Praha (spolupráce s NPÚ).
„Jsme hrdí na to, že jsme se posunuli vpřed s naší vizí úzce spolupracovat s institucemi napříč ČR a s nejprestižnějšími uměleckými muzei v Evropě. Mnohostrannost našich spoluprací není jen naší povinností, ale také zdrojem inspirace,” říká k předchozímu roku generální ředitelka NGP Alicja Knast.
Akvizice za více než 21 milionů
Do největší sbírky umění v ČR, kterou NGP spravuje, přibylo v roce 2025 sto děl v hodnotě 21 059 970 Kč. Bylo to především díky příspěvkům z Akvizičního fondu Ministerstva kultury. „Dvacet zakoupených autorů byli současní tvůrci. Ve většině se u nově zakoupených děl jedná o autory, které jsme ještě neměli ve sbírce,” říká Michal Novotný, ředitel Sbírky umění po roce 1945.
Depozitář Jinonice a další investiční projekty
V dubnu 2025 představila generální ředitelka Alicja Knast velký investiční projekt Depo Jinonice, na nějž NGP obdržela od Ministerstva kultury dotaci ve výši 2,2 mld. Kč. Půjde o historicky první a největší budovu určenou přímo pro potřeby galerie. A především v rámci Evropy o naprosto unikátní objekt pro ukládání umění. Letos chce instituce vybrat v soutěži dodavatele stavby.
V budově Českého a Slovenského pavilonu v Benátkách se ke konci minulého roku začalo s rekonstrukčními pracemi. Na ty naváže v březnu 2026 společná česko-slovenská prezentace a Bienále umění v Benátkách. Rekonstrukce bude pokračovat další fází po ukončení prezentace v listopadu 2026.
Byla také zahájena rekonstrukce výstavních prostor Paláce Kinských, kde do konce roku proběhnou práce, které přinesou lepší zázemí pro výstavy a dostupnost prostor.
Plánované výstavy a spolupráce v roce 2026
„Naším cílem je letos reflektovat historii NGP, ale také moderovat širokou diskusi o roli uměleckého muzea a podobných institucí v současné době. Připomenout si stoleté výročí pavilonu v Benátkách společnou prezentací se Slovenskem, vybrat stavitele nového depozitáře v Jinonicích a dokončit rekonstrukci Paláce Kinských,“ říká Alicja Knast a doplňuje: „Těšíme se také na spolupráci s dalšími aktéry umělecké scény, jedinečnou přehlídku surrealismu v Č(S)R a představení příběhu Anny Jagellonské.“
Na benátském Bienále umění bude od května reprezentovat ČR a SR projekt The Silence of the Mole. Výstava bude fungovat jako prostředí složené z architektury, objektů a filmu, které vzniklo v rámci celoroční tvůrčí diskuse a spolupráce týmu umělců. Jakub Jansa vytvořil film v přímém dialogu se sochařskou instalací uměleckého dua Selmeci Kocka Jusko. Pavilon v Benátkách letos slaví sto let a po dvaceti letech se zde budou Česko a Slovensko prezentovat společným projektem.
Surrealismu, který v muzeích umění mimořádně rezonuje, se bude od listopadu ve Veletržním paláci věnovat přehlídka Proti proudu. Skupina surrealistů. 1934–2024. Poukáže na kontinuitu českého surrealismu, v celosvětovém měřítku zcela výjimečnou. A upozorní na mezigenerační dialogy v tvorbě autorů jako Toyen, Jindřich Štyrský, Mikuláš Medek, Emila Medková, Jan Švankmajer a Eva Švankmajerová aj.
Jedinečnou roli Anny Jagellonské v dějinách Evropy ukáže výstava Anna Jagellonská (1503–1547). Královna na prahu nové doby, která poběží od října ve Valdštejnské jízdárně. Výstava je připravena k 500. výročí roku 1526, jenž byl důležitým historickým milníkem. Autorky expozice, které předcházel více než sedmiletý kurátorský výzkum, chtějí pomocí pestré řady exponátů zprostředkovat veřejnosti osudy české a uherské královny Anny Jagellonské, manželky císaře Ferdinanda I. Habsburského. Nechají také promluvit samotnou královnu prostřednictvím jejích dopisů a poodhalí tak její dosud málo známou osobnost. Dobovou uměleckou tvorbu budou reprezentovat špičková výtvarná díla, návštěvníci si budou moci užít díla předních umělců první poloviny 16. století: Lucase Cranacha st., Conrata Meita, Hanse Malera, Albrechta Dürera, Tiziana a dalších.
Pokračovat bude úspěšné propojování s různými aktéry zdejší umělecké scény – Veletržní palác přivítá v březnu letošní Bienále UMPRUM s tématem Generace Z. A ve spolupráci s organizací Tranzit.cz se zde v červnu otevře Bienále Ve věci umění. V říjnu bude NGP ve Veletržním paláci hostit část letošního Designbloku. V partnerství s GHMP vzniká výstava Jaroslava Čermáka (od listopadu v Městské knihovně).
Oslavy výročí 230 let
V roce 2026 oslaví NGP 230 let od svého založení: 5. února 1796 totiž vznikla jedna z jejích předchůdkyní, Společnost vlasteneckých přátel umění. „Naše instituce má v DNA dlouhou tradici lásky a péče o umění, jeho zpřístupňování veřejnosti a také tradici mecenášství. Je to dědictví, které následujeme i dnes a zároveň je to v současných podmínkách mnohdy výzva,“ říká Alicja Knast.
NGP bude výročí 230 let připomínat během celého roku, mimo jiné uvede dva komornější výstavní projekty ve Veletržním paláci. První je instalace Otevřeno: 230 let, umístěná na lightboxech v přízemním prostoru Korzo. Zmapuje působení Národní galerie Praha ve významných pražských objektech. Druhou přehlídkou je 230 let NGP ve 4. patře (v expozici Umění dlouhého století), ta je věnovaná významným osobnostem galerie, zásadním akvizicím, výstavám a událostem.
Připravena je také řada programů pro veřejnost: přednáškové cykly, komentované prohlídky, umělecké performance, diskusní stoly, dočasné intervence v expozicích a další. V zimě a na jaře je program obsahově zaměřen zejména na historii, na podzim pak na současnost a budoucnost. Hlavní části se budou soustředit na dny volného vstupu v únoru (7. 2. a 8. 2.) a v květnu (Mezinárodní den muzeí a galerií 17. 5.) a na podzimní Opening 24. 9. Cílem programů je připomenout si dlouhou historii NGP, její zásadní osobnosti i zvraty, diskutovat, jaká je role galerie a podobných institucí v demokratickém světě 21. století a podívat se na to, jaká je budoucnost – prozkoumat, co je pevné a co se může měnit. (Aktuální program je vždy na webu a na sociálních sítích NGP.)
Ekonomické souvislosti
V roce 2026 má NGP na programu podstatně méně výstavních projektů, než bylo v posledních letech obvyklé. „Důvodem je jednoduše to, že příspěvek, který dostáváme od Ministerstva kultury je stále stejný, ale hodnota peněz, s nimiž hospodaříme, výrazně klesá a podstatně se zvyšují ceny energií. Více než 80 % našeho provozního rozpočtu navíc jde na základní provoz našich šesti pražských objektů, ochranu děl a péči o ně,“ říká generální ředitelka Alicja Knast.
Instituce se také musela vyrovnat s prudkým nárůstem cen energií (o 70 % ve srovnání
s rokem 2021) a zvětšila svou výstavní plochu. A příspěvek státu na provozní náklady nepokryje ani růst cen energií, natož inflaci. Neustále se zvyšují požadavky na bezpečnost – ať už fyzickou ochranu osob i uměleckých děl nebo na kyberbezpečnost. „Zatímco v roce 2019 bylo možné investovat do výstavních projektů 110 mil. Kč, což představovalo přibližně 23 % našich celkových nákladů, tak v roce 2025 jsme mohli vynaložit na výstavy pouze 54 mil. Kč, tedy jen 11 %,” doplňuje Alicja Knast.
