Tematicky se zaměřuje především na jeho vztah k rodné zemi a domácímu kulturnímu prostředí obou hlavních jazykových sfér. Vernisáž výstavy se uskuteční v pondělí 8. prosince 2025 v 18:00 hodin v Muzeu literatury (Pelléova 44/22, 160 00 Praha 6-Bubeneč). Výstava bude otevřena veřejnosti od 9. prosince 2025 do 29. března 2026.
Výstavou Rainer Maria Rilke a české země: způsoby ne/přítomnosti přiblíží Památník národního písemnictví v Muzeu literatury osudy a dílo jednoho z nejvýznamnějších moderních autorů s kořeny v českých zemích. Rilke rodnou zemi fakticky opustil v roce 1896, vzájemných pojítek a osobních vazeb, jež ovlivňovaly jeho další tvůrčí i životní dráhu, zůstávala celá řada. Přetrvávaly kontakty s rodinou a přáteli, jeho nové práce byly v domácím kulturním prostředí sledovány a recenzovány, vycházely časopisecky i v knižních překladech. Básníkovo dílo významně rezonovalo také posmrtně a stalo se inspiračním zdrojem nastupujících literárních generací.
“Rilkovo mládí, literární počátky, kulturní i přátelské okruhy spjaté s Prahou a českými zeměmi jsou představeny sbírkovými předměty ze sbírek Památníku národního písemnictví a téměř desítky dalších domácích i zahraničních institucí. Za zvlášť významnou považujeme zápůjčku originálních materiálů z Německého literárního archivu v Marbachu, jehož fondy byly v roce 2022 rozšířeny o jedinečný Rilkův rodinný archiv. Vystaveny budou básníkovy fotografie, literární rukopisy, ukázky z korespondence a vzácné knihy s jeho dedikacemi z knihoven přátel či literárních osobností z jazykově českého i německého prostředí.“ dodává k výstavě kurátor Tomáš Pavlíček.
Rainer Maria Rilke (1875–1926) pocházel z pražské německy mluvící měšťanské rodiny. Jeho vztah k rodnému městu a domácímu prostředí však začal být již od poloviny 90. let 19. století výrazně ambivalentní. Na jedné straně jej s Prahou spojovalo citové pouto, negativně ovšem pociťoval zejména provinční stísněnost města. I proto vbrzku zamířil k delším pobytům do zahraničí, zejména do Mnichova, Berlína, Itálie či Ruska. Umělecké formování básníka bylo úzce spjato s pražskou německou literární scénou, navázal ovšem přímý kontakt i s českými autory, např. Juliem Zeyerem, Jaroslavem Vrchlickým či Arnoštem Procházkou. Vydání Rilkovy druhé sbírky Larenopfer (1895) bylo provázeno ohlasy v obou zdejších jazykových prostředích.
Po odchodu z Čech se do Prahy vracel sporadicky a spíše s nechutí. Lépe se cítil jinde, v místech spjatých se šlechtickými rodinami Nádherných z Borutína (Vrchotovy Janovice) nebo Thurn-Taxisů (Loučeň). Přátelství s Marií Thurn-Taxisovou mělo přitom zásadní význam pro vznik jedné z jeho vrcholných sbírek Elegie z Duina. Rilke Čechy naposledy navštívil v roce 1911, v kontaktu s nimi pak byl už jen zprostředkovaně, také díky vytrvalé korespondenci s matkou. Rilkovy práce byly i přes toto odloučení ve zdejším tisku s nemalým zájmem komentovány. V českém prostředí bylo pak jeho dílo soustavně překládáno a stalo se, zejména po autorově smrti, významným inspiračním zdrojem dalších literárních generací.
Autor výstavy
Michal Topor
Kurátor výstavy
Tomáš Pavlíček
Otevírací doba
úterý–neděle 10–18 hodin
