Synagoga a rabínský dům si velmi cení možnosti během hlavní návštěvnické sezóny tohoto roku představit v Žatci tvorbu Petra Nikla. Malíř, grafik, ilustrátor, básník, performer a hudebník, ani tento výčet není schopen v plné šíři obsáhnout umělecké aktivity Petra Nikla ve své šíři, hloubce a možnostech vzájemného prolínání a ovlivňování.
Žatecká výstava nabídne ucelený vhled do několika sfér tvorby Petra Nikla. V prostorách synagogy budou vystaveny jeho olejomalby z cyklu Náhradní tváře, které diváka dost možná přimějí zamyslet se nad otázkami soucitu, manipulace, možností volby a osobní svobody.
Autor o tomto cyklu píše: „Vznikal za covidu v letech 2020–2021. Karlův most byl tehdy téměř vyprázdněný, ale přesto na něm žadonila o almužnu mladá parta kluků, kteří se střídali u stejných psů, tvořících zajímavé kompozice.
Muži měli tváře zakaboněné a místo ní se na mě dívaly smutné psí oči.
Vždy jsem jim něco přihodil a nenápadně si je vyfotil. Vzbudili ve mně otázky o svobodě a závislosti, citovém vydírání, smyslu a dvojsečnosti nezávislého poflakování…
Psi byli bez náhubků a vodítek, zatoulaní stejně jako jejich anonymní páníčci, žijící líně v podivném spánkovém bezčasí.
Po výstavě tohoto cyklu v Pardubickém zámku jsem dostal tento email. Kopíruji jej i s chybami.
´Dobrý den. Vyděl jsem na internetu obrazy které vystavujete v Pardubicích a moc se mi líbí Asi hlavně proto že jsem na nich já a moje dvě fenky, Fazolka a Broskvička. Jsou to ty dvě bílé. Ty obrazy jsou nádherné a hned jsem si je stáhnul do telefonu.´“
Galerie rabínského domu poskytne prostor pro komorní seznámení s autorským výběrem z grafické tvorby Petra Nikla. Cyklus hlubotisků – mezzotint, vzniklých nedlouho po Sametové revoluci, zachycuje zvířecí motivy a jejich vzájemné propojení rovněž ve chvíli otázky budícího polospánku.
Jedna z místností poslouží pro představení knižních projektů autora. Návštěvníkům zde nabídneme možnost strávit čas s jeho knihami. Začíst se do hravých, hranice neuznávajících textů a objevovat neobjevené v jeho ilustracích.
Druhá červencová sobota bude v synagoze patřit zcela jiné umělecké poloze Petra Nikla. Pomíjivost na místě vznikajících světelných obrazů propojená s hudební produkcí jeho tvůrčího souputníka Ondřeje Smeykala vyčaruje v průběhu večerního představení Líheň nespočet neopakovatelných výjevů, příběhů a souher.
Líheň
Malování hudbou / Vyprávění světlem
Výstavu v sobotu 12. července od 21 hodin doprovodí vystoupení Petra Nikla a Ondřeje Smeykala. Jejich umělecká fúze nabídne mechanicko- alchymický projekční rej spojený se zvuky didgeridoo a elektrodidgeridoo.
Jedná se o kombinovaný večer, který vytváří hudebník Ondřej Smeykal společně s výtvarníkem Petrem Niklem. S Petrem Niklem se věnují spoluúčinkování v různých obměnách více než jednu dekádu. Nyní ale nabízí veřejnosti soliterní soustředěný projekt, postavený na dialogu světla a zvuku.
Petr Nikl se věnuje originální světelné projekci, kdy za použití autorských malířských technik a originálních pohyblivých objektů nechává rozehrát na projekčním plátně neopakovatelné fantaskní příběhy tvarů a barev.
A tak, jak se projekce rozkomíhá pomocí originálních mechanismů, strojků, i Ondřej Smeykal doprovází obraz svým novým pojetím hry na australské didgeridoo, které se proměnilo v jakýsi organický syntezátor, jež může znít zcela futuristicky i organicky. Tato dvojí hra – světla a zvuku – se navzájem doplňuje a obohacuje. Technické a technologické prvky nejsou samoúčelné, jsou rozehraným protipólem lidské organické tvořivosti.
Líheň je elektronické didgeridoo Ondřeje Smeykala v doprovodu promítaných obrazů mechanicko rozpíjivých, performera Petra Nikla. Promítací strojovna broukozvučná a stereofonní didgeridoo drátopletné.
