Mapa byla vybrána k připomenutí válečných událostí pozdního léta roku 1813 na našem území. Nejedná se o speciální geografickou ani vojenskou mapu. Proč poštovní? Tato mapa zobrazuje komunikace – tepny civilizace – síť spojení zemí, měst i vsí. Síť cest a silnic byla velmi hustá a mohla tak již na přelomu osmnáctého a devatenáctého století dobře zajišťovat soustavnou přepravu surovin, zboží, lidí i zpráv – pošty.
Pošty byly zřizovány ve vzdálenosti „čtyř hodin“ (pěší chůze). Dostavníky v místě měly možnost přepřahat koně, cestující mohli přenocovat, občerstvit se v zájezdním hostinci. Pro lázeňské město Teplice měla pošta a dobré možnosti příjezdu pro hosty vysokou cenu. Tzv. „říšská silnice“ vedoucí od zemské hranice se Saskem byla nově zbudována a roku 1813 se pokračovalo také v renovaci silnice z Teplic přes Lovosice do Prahy. Dobré dopravní spojení bylo důležité pro lázně a pro jejich hosty, ale dobré cesty potřebovaly také armády…. Napoleon, který na jaře v čele obnovené armády opět vjel vítězně do opevněných Drážďan, měl mimo jiné v plánu vpád do Čech. Ovládnutím města Teplice by získal dobrý přístup do nitra země na Prahu.
K tomu se naskytla příležitost, když po, pro spojence (Prusko, Rusko,Rakousko), prohrané bitvě u Drážďan rozkazem císaře Napoleona měl generál Dominique-René Vandamme (1770 – 1830) pronásledovat spojeneckou Českou armádu ustupující koncem srpna 1813 do Čech. Měl proniknout Nakléřovským průsmykem a dobytím města Teplice přerušit hlavní „říšskou“ silnici mezi Drážďany a Prahou.
//„Zprvu se mu dařilo, obsadil Petrovice a odtud ovládal území u Chlumce v Čechách, jakož i město Teplice, významný bod, kudy musel nepřítel určitě ustupovat,“// jak píše Marbot, jeden z Napoleonových generálů ve svých pamětech. Dále pak vzpomíná, že //„klevetníci po porážce tvrdili, že právě touha po maršálské holi jej dohnala k ztřeštěnosti, s níž se s pouhými 20 000 muži pustil za 200 000 nepřáteli a chtěl jim přehradit cestu. Vandamme byl ovšem generálním štábem ujišťován o podpoře armádou maršála Mortiera a Saint-Cyra. Generál Vandamme tedy musel uposlechnout, neboť dostal jasný rozkaz zmocnit se města Teplice, aby tak nepřátelský ústup odřízl.“// Do Teplic však po porážce u Chlumce 30. srpna 1813 vstoupil generál již jako zajatec spojenců a obyvatelé mu dali srocením u domu „U tří králů“, kde nucené nocoval, jasně najevo své smýšlení o vojenských vpádech ohrožující život pod Krušnými horami. Další den pokračoval zajatý generál směrem na Prahu a do zajetí na Sibiř.
Jana Michlová
Popiska k celkové mapě
Volně rozložená a zvětšená kopie poštovní mapy je k prostudování na výstavě 1813 – TEPLICE – SRDCE EVROPY
Popiska k jpg dostavník
Kopie vyobrazení z litografické dílny C.W.Medau připomíná zastávku dostavníků u pošty na silnici z Teplic na Petrovice a Drážďany, bitvu u Chlumce z roku 1813 připomínají u staré pošty pruský a rakouský pomník do dnešních dnů.
Popiska k mapě
Kopie části poštovní mapy pozorného diváka seznámí se všemi místy, kde se v létě 1813 odehrávaly větší či menší bitvy armád ruského cara Alexandra I., pruského krále Friedricha Wilhelma III. a armády rakouského císaře vedené vrchním velitelem knížetem Karlem Schwarzenbergem. Malé znaménko x označuje místo pošty u Varvažova a Chlumce (vyobrazení viz na horní kopii).
