Knihovnice a knihovníci konstatují:
Každý den zajišťujeme profesionální informační servis a zároveň usilujeme o to, aby informace byly dostupné všem bez rozdílu. To je při neustále se zvyšujícím se množství informací velkou výzvou. I proto se po celý profesní život věnujeme dalšímu sebevzdělávání.
Spravujeme miliony knih, časopisů a digitálních zdrojů. Podle výpočtů Městské knihovny v Praze ušetří 1 návštěva knihovny čtenáři více než 700 Kč např. za nákup drahých knih. V loňském roce si čtenáři vypůjčili knihy celkem 52 milionkrát!
Pořádáme vzdělávací a komunitně zaměřené aktivity. Mnohdy doplňujeme paletu sociálních služeb v daném místě. Podílíme se tak na společenské soudržnosti, což má mimo jiné příznivý dopad na veřejné rozpočty.
Jsme oporou české vědy, podílíme se na popularizaci a informačním vzdělávání.
Knihovny jsou nekomerční místa, kde se mažou rozdíly mezi lidmi.
Knihovnický zákon, který vešel v platnost přesně před 100 lety, stál u zrodu dodnes trvající tradice rozsáhlé sítě tisíců knihoven. Pokud máme udržet kvalitní služby, a to i se všemi vysokými nároky, které na knihovny klade současná doba, bez adekvátního finančního ohodnocení zaměstnanců knihoven se neobejdeme.
Je alarmující, že v roce 2016 nedosahovalo 93 % knihovnic a knihovníků na průměrný plat. Přitom skoro polovina z nás disponuje vysokoškolským vzděláním. Oceňujeme následné zvyšování tarifních platů, nicméně i to se dostalo jen k části knihovníků. Podle Knihovnického institutu Národní knihovny ČR je přibližně 70 % knihovnic a knihovníků z oblasti kultury zařazeno do 6. až 9. platové třídy. V 9. platové třídě je nástupní plat 17 600 Kč hrubého. Opravdu máme za odbornou a společensky prospěšnou práci dostávat plat, který je přibližně o 25 % nižší než celostátní průměr? NE.
Celá petice a možnost připojit podpis ZDE
