Městská knihovna v Praze si letos připomíná 135 let svého působení. První knihovna zahájila provoz 1. 7. 1891 v bývalé Svatováclavské trestnici na Zderaze. Její vybavení tvořily tři skříně a několik stovek knih, které vydával pan knihovník Paštika. V roce 2026 tvoří síť poboček Městské knihovny v Praze 45 klasických knihoven (včetně Ústřední knihovny); 1 otevřený ateliér DOK16; 3 kiosky a 1vůz pojízdné knihovny (příjezd druhého očekáváme 9. 7. 2026), ve fondu je 1,7 milionu knihovních jednotek a o pohodlí čtenářek a čtenářů se stará více než pět stovek zaměstnanců.
Začátky knihovny nebyly v létě roku 1891 nijak slavné. Budova svatováclavské trestnice, ještě před tím klášter Bosých augustiniánů, nebyla v dobrém stavu. Praha navíc uvažovala o jiném využití lokality, která se pomalu stávala širším městským centrem. Záhy proto nastalo stěhování, hned několikeré, které skončilo v roce 1903 umístěním knihovny do staré zástavby naproti Clam-Gallasově paláci na Mariánském náměstí.
Nemalou zásluhu na získání prestižního místa v centru Prahy jistě měl tehdejší ředitel Veřejné obecní knihovny Královského hlavního města Prahy básník a městský úředník Antonín Sova. Jeho zásluhou se začala také rozšiřovat síť tzv. odbočných knihoven, dnes poboček. Jednou z prvních, a stále fungujících, je pobočka Hradčany (www.mlp.cz/hradcany) z roku 1905.
Brzy se však ukázalo, že staré domy s gotickým jádrem, nemají pro rozvíjející se knihovnu vyhovující zázemí. O potřebě novostavby přesvědčil pražské radní ředitel Dr. Jan Thon, který byl ideovým otcem budovy Ústřední knihovny postavené podle návrhu architekta Františka Roitha. Ve své době nejmodernější budovu knihovny otevřeli jako monument kultury a dar Praze k desátému výročí vzniku Československé republiky v roce 1928.
„Knihovna není jen místem, kde se uchovává kulturní paměť. Musí být také živou institucí, která se vyvíjí spolu se společností a reaguje na její aktuální potřeby. Dnes funguje ve fyzickém i digitálním prostoru, je tam, kde ji lidé očekávají, a nabízí kvalitní veřejné zázemí pro studium, práci, setkávání i chvíle klidu. Právě takovou moderní a otevřenou knihovnu chce Praha mít a dlouhodobě podporuje její další rozvoj,“ uvádí radní pro kulturu a cestovní ruch hl. města Prahy Tomáš Slabihoudek .
Městská knihovna v Praze pod vedením ředitele Tomáše Řeháka je takovou moderní institucí a nabízí služby na evropské úrovni.
Co ředitele Řeháka v poslední době nejvíce potěšilo? „Velkou radost mám z otevření nové pobočky na Černém Mostě na začátku června. Knihovna v blízkosti dopravního terminálu si rychle našla místo v denním rytmu místních. Těším se z očekávání nového vozidla pojízdné knihovny – Matyldy, která by do Prahy ze Slovenska měla dorazit na začátku července.“
A na co chce v příštích letech upřít svoji ředitelskou pozornost? „Rád bych obnovil práce na ideovém zadání pro architektonickou soutěž na obnovu Ústřední knihovny, která v roce 2028 oslaví své století od postavení a třicet let od poslední velké rekonstrukce. Tato největší knihovna v naší síti na prémiové adrese si zaslouží nový impulz.“
