Osvícenec
Vincenc Socha (*9. 1. 1903 Štramberk /+2. 6. 1970 Frýdek-Místek). Již coby abiturient začal ve Štramberku sbírat a zapisovat lidové písně, přátelil se s malířem Adolfem Zábranským, rodákem z nedalekého Rybí. Nechme stranou Sochovy práce horníka a lesníka, on toužil založit národopisný kroužek, ale poměry tomu nepřály. To se mu zdařilo až ve Lhotce pod Ondřejníkem, kde prožil 34 let: založil tu národopisnou skupinu (1936), pozdější soubor Pilky, působící ve Lhotce dodnes. Oženil se tu, s paní Janou vychovali dva syny a dceru. Jako hluboce věřící člověk během německé okupace podporoval rodiny ze Lhotky a okolí, jejichž členové byli zatčeni a vězněni. Byl řídícím učitelem zdejší školy, sám učil v Tiché, Pstruží aj. Jako pedagog se snažil rozvíjet vztah svých žáků k lidovému umění. Jako autor a režisér připravoval pořady, například: Valašská svatba, Kácení máje ad., divadelní hry: Krajánkova nevěsta, Pán hory aj. Psal články do Radostné země, zejména: Leoš Janáček, Národopisná výstava v Praze roku 1895, Lidové písně ze Lhotky ad. Národopisný význam má jeho záznam lidových písní i tanců ze Lhotky +okolí, příkladně z Čeladné, Frýdlantu nad Ostravicí aj. míst. Celkem je to 1200 písní a 160 tanců a jejich variant. Z nich se mu podařilo vydat 1. díl, další dva vyšly po jeho smrti (1975, 1986). Obec publikovala jeho Lidové písně ze Lhotky pod Ondřejníkem, Lidové písně zpod Ondřejníka a Lidové písně zpod Hukvald. Z nich čerpají soubory a muziky dodnes. Tak se díky V. Sochovi tradice písní a tanců kraje dodnes přenáší muzikantskými generacemi do přítomnosti, jeho písemné materiály mají značnou hodnotu. Obec k jeho 25. výročí úmrtí vydala sborník Vincenc Socha, život a dílo, 1995. Pamětní deska na Obecním domě ve Lhotce je poctou a poděkováním opravdovému člověku.
Slavnosti
V letech 1961 a 1964 ve Lhotce proběhly pořady, které připravil sám Socha s domácím souborem Pilky, a to vždy pro několik souborů. Podnět ke konání folklorní slavnosti k poctě 25. výročí úmrtí Vincence Sochy vzešel od vedení obce v čele se starostou Josefem Krpcem. Slavnosti tedy poprvé proběhly roku 1995 za značné pomoci Lhoťanů, přátel, pamětníků V. Sochy. Se třetím ročníkem přišlo nové logo od profesionálního umělce, vlajka a znělka festivalu. A rozvoj doznaly slavnosti za paní starostky Růženy Kopčákové, po níž převzal ředitelskou roli pan starosta Tomáš Kalus.
Sochovky zahajuje každoročně sobotní setkání zástupců obce, účinkujících souborů a muzik a řada hostů u pamětní desky V. Sochy, umístěné na Obecním domě ve Lhotce. Pro velké deště se upustilo v poslední době od krojovaného průvodu účinkujících od Obecního úřadu do areálu u školy. Zde ale nerušeně probíhá hlavní program souborů a muzik z regionu i jiných oblastí. A vrcholí zábavou s muzikami. Od nočního ohňostroje či vatry se skoky šohajů se pro velké sucho také upustilo. Samozřejmostí slavností jsou však lahůdky a nápoje, zejména krajové. To vše v přírodním prostředí s krásnými výhledy na okolní kopce. Na nedělní bohoslužbu za Vincence Sochu v místní kapli Navštívení Panny Marie se každoročně sjedou soubor Pilky v krojích, občané, pamětníci a hosté. Tak se Lhotka pod Ondřejníkem s pěti sty obyvateli vždy na konci srpna onou slavností rozroste o více než tisícovku diváků a na čtyři sta účinkujících.
Jubileum
V průběhu let pořadatelé kvůli zájmu o účast museli program rozdělit do jednotlivých pořadů: dětského, dospělého, muzikantského, večerního. A do kompozice k výročím: za všechny uveďme pro rok 2023 pořad věnovaný Františce Pituchové (1928–2013), připravený autorkou článku. Možnost prezentace mají noví, mladí autoři. Základem programu jsou soubory z nejbližšího okolí, k nimž jsou přidruženi z jiných oblastí Moravy, Čech, Slovenska. Děti zde mají výtvarnou dílnu. Vše probíhá ve zmíněném amfiteátru. Díky pořadatelům, podpoře finanční, materiálové i mediální k letošnímu 30. ročníku Sochových národopisných slavností 2025 vyšel katalog s celkovým výčtem všech zúčastněných souborů: 29 dětských, 40 dospělých, 23 muzik, 22 zahraničních, a se seznamem všech autorů pořadů, z nichž jmenujme především Jana Rokytu st. a Věru Šejvlovou. Na letošní jubilejní ročník dojeli mnozí hosté, odborníci či členové souborů do Lhotky tzv. „jen na čumendu“. Po zahájení a představení účinkujících souborů a muzik promluvila paní senátorka Helena Pešatová. Na hlavním pódiu v úvodním pořadu Něni svaty tajak svaty (názvy necháváme v nářečí) vystoupily dětské soubory (v minulosti to byly i Lašánek a Chasička, s nimiž připravuje programy Jana Foldynová, umělecká vedoucí souboru Pilky). Následoval pořad dospělých souborů nazvaný Třicet rokuv už je temu. A svá jubilea oslavily soubor Ostravica–65 let a Valašský vojvoda–55 let ve společném pořadu Nesem vám noviny. Program vrcholil Ondrášovským putováním brněnského VUS Ondráš. Na pódiu za školou v doprovodném programu vyhrávaly cimbálové muziky až do půlnoci. Málokomu se chtělo domů.
Za nosnou myšlenkou stojí jedinec. Za rozvinutím nosné myšlenky stojí následovníci. Pokud následovníci rozvinutou myšlenku zdokonalují, co více si přát? – Tak popřejme Sochovým národopisným slavnostem ve Lhotce po Ondřejníkem v Beskydech trvání do sta let!
