Nově se tématu věnuje dokumentární film amerického režiséra Bryana Felbera, který má být podle jeho tvůrců komplexním a důležitým dílem, přinášejícím nové informace, svědectví i aktuální pohled na roli české justice. Práce na dokumentu trvala tři roky.
Film se prostřednictvím archivních materiálů snaží pochopit, kdo mohl skutečně spáchat vraždy, za které byl Hilsner odsouzen, a jak snahy o jeho rehabilitaci souvisí se současným antisemitismem.
Ve filmu vystupují významné osobnosti české i americké akademické a židovské komunity – např. vrchní rabín Karol Sidon nebo sochař Jaroslav Róna.
Světová premiéra proběhne 15. listopadu v 19:00 v Kině Polná, tedy v místě, kde se událost odehrála, a na den 125. výročí Hilsnerova druhého odsouzení.*
Vstupenky jsou dostupné veřejnosti:
https://www.kinopolna.eu/akce/22819
*S českými titulky pro anglický jazyk
Trailer: The Future Shapes the Past (Budoucnost utváří minulost)
https://www.youtube.com/watch?v=fSOrUp_h7B4&cc_load_policy=1&hl=[language_code]&cc_lang_pref=cs
Sneak peek clip
https://www.youtube.com/watch?v=5vrzLaqFiXU
Na vzniku filmu se výrazně podílel publicista, badatel a předseda Klubu Za historickou Polnou Jan Prchal. Redakce ho v této souvislosti požádala o krátký rozhovor.
Prozraďte, kdo z významných hostů kromě režiséra se zúčastní sobotní premiéry snímku „Budoucnost tvoří minulost“ a následující diskuse?
Na uvedení filmu do Polné přijede z Berlína dr. Petr Vašíček, který jako první v roce 1996 začal usilovat o rehabilitaci Leopolda Hilsnera, a dále dr. Lubomír Müller, jenž na tyto snahy navázal a v těchto aktivitách neustává. Oba svou účast potvrdili.
Jak se americký režisér Bryan Felber vůbec dostal k tématu „hilsneriády“? A proč ho nenechalo lhostejným?
Bryan Felber se s kauzou seznámil během svých studiích v České republice. Do Polné přicestoval, aby získal k případu informace, dobové dokumenty a doklady z archivu Klubu Za historickou Polnou a místního muzea. Justiční omyl jej natolik zaujal, že se rozhodl, už jako ředitel a editor filmové společnosti Steel Art Productions, natočit dokumentární film.
Evidentně byl zklamán negativními postoji současné české justice ve věci zneplatnění soudních rozhodnutí z let 1899 a 1900, kdy byl Leopold Hilsner ve dvou procesech neprávem odsouzen k trestu smrti údajně za dva zločiny vraždy (Anežky Hrůzové a Marie Klímové), které nespáchal.
Jste rodákem z Polné, regionálním badatelem, publicistou a také předsedou Klubu Za historickou Polnou. V těchto rolích jste se „Hilsnerovou aférou“ opakovaně zabýval. Provází Vás už od dětství?
Ano, provází, ale stejně tak mnoho mých přátel a známých z Polné. Kauza je stále živá, neboť došlo k naprostému pochybení tehdejších soudních orgánů. Řadu otázek souvisejících s touto událostí se dodnes snaží vyřešit četní badatelé, novináři, studenti, historici i filmaři.
Mnohokrát jste spolupracoval s publicisty a dokumentaristy na přípravě článků, rozhlasových a filmových dokumentů, např. s historikem Bohumilem Černým. Patřil k těm vzácným badatelům, kteří dokázali „hilsneriádu“ tlumočit i veřejnosti?
Dr. Bohumil Černý byl vlastně prvním historikem-publicistou, který připravil čtivou a srozumitelnou reportáž o tzv. „hilsneriádě“. Vyšla v roce 1968 pod názvem „Vražda v Polné“, v edici Magnet, vydavatelství časopisů MNO Praha. Dočkala se ještě čtyř dalších vydání (1990, 1999, 2000 a v polovině 80. let dokonce v Maďarsku). Černého studie je dodnes pro badatele významným zdrojem údajů. S panem Černým jsem se znal velmi dobře, byl to charakterově čestný, dobrosrdečný člověk, noblesní osobnost.
V čem je nové filmové zpracování tentokrát jiné?
Film Bryana Felbera je precizně zpracovaný, jde o vůbec nejkomplexnější a nejaktuálnější dokument. Režisér ho připravoval téměř tři roky. Natáčel v České republice, Kanadě, Německu, USA a ve Velké Británii. Ve filmu promlouvá řada významných osobností. Film vysvětluje, nabádá, poukazuje, varuje, aby společnost nepodléhala xenofobním projevům. Věřím, že může pozitivně oslovit své diváky.
Ovlivnila realizaci filmu náhoda či nové archivní objevy?
Ano, především to byl už zmíněný pobyt Bryana Felbera v Česku a jeho seznámení s případem. Nové archivní objevy ve filmu samozřejmě také a významně sehrály svou roli, zejména nálezy spisovatele a publicisty Jaroslava Mareše – ostatně, zveřejnil je na internetu (Badatel.net).
Jednou ze zásadních otázek, který si dokumentární film klade, je, proč česká justice dosud odmítá Leopolda Hilsnera rehabilitovat?
Jistě. Tady se projevil neuvěřitelný nesoulad, přesněji zásadní rozpor v přístupu jednotlivých zástupců české justice. V roce 1998 tehdejší ministryně JUDr. Vlasta Parkánová odpovídá dr. Petru Vašíčkovi ve dvacetistránkovém vyhodnocení kauzy a zprávu uzavírá, cituji: „…vina byla postavena na svědectvích, která byla nevěrohodná, a hlavně svým obsahem nepřinášela o vině důkaz. Argumentace o vině Leopolda Hilsnera ve spise obžalovacím se pohybovala výhradně v rovině domněnek vyvratitelných, žádný přímý důkaz vyšetřováním zajištěn nebyl.“ V podstatě tentýž názor uvedl i známý italský právník Humberto Morini z Říma, který se také případem detailně zabýval. V dopise z listopadu 1999 mi zaslal stanovisko shodné se zprávou PhDr. Parkánové. Po roce 2000 se žádostmi o případnou rehabilitaci Hilsnera průběžně zabývali další právníci včetně ministrů spravedlnosti dr. Marie Benešové a dr. Pavla Blažka. Z odpovědí je však patrné, že z jejich strany nebyla dostatečná vůle justiční křivdu napravit. Tak to vnímám.
Jaký je Váš názor? Stojí za to po tak dlouhé době usilovat o obnovení Hilsnerova procesu?
Ano, rozhodně to stojí za to. Napravovat křivdy je přece naší povinností a výmluvy a odkládání neobstojí.
Může jeden filmový dokument uvést do pohybu dění, které se o to pokusí?
Pevně v to doufám.
Co říkáte tomu, že se celosvětově znovu objevují nenávist a předsudky vůči Židům?
Bohužel, po relativně „klidnějším“ poválečném období (mám na mysli 50., 60., 70. a 80. léta) se dění kolem nás stále častěji vrací ke krutostem, násilí, xenofobii a válkám. A antijudaismus narůstá. Společnost by se měla proti takovým projevům důrazně postavit. A právě v případě filmu Bryana Felbera obdivuji, jak důrazně se tvůrce dokázal vymezit proti antisemitismu, jak nalezl cestu připomenout nám, že je ve světě mnoho zla a že nesmíme mlčet. Jsem rád, že jsme mu mohli alespoň v rámci našich možností v Polné vyjít vstříc.
Kolik polenských Židů přeživších holocaust se po druhé světové válce vrátilo domů? Vypráví o jejich komunitě v Polné expozice ve zdejší synagoze? Minulost, která může ovlivnit i budoucnost…?
Z Židů žijících v Polné přežili holocaust dva lidé. O dějinách a tragickém osudu zdejší židovské komunity v době II. světové války velmi pečlivě informují expozice v Regionálním židovském muzeu v Polné. Rozhodně všem doporučuji Polnou navštívit.
