<p>PRAHA: Sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze byly obohaceny výjimečným darem – rozsáhlým souborem kreseb a tisků Alfonse Muchy, který muzeu velkoryse věnovala paní Věra Neumann, mecenáška umění žijící ve Švýcarsku.</p> <p>Ze sbírky, kterou shromáždila se svým manželem Lotarem Neumannem, se do České republiky dostávají Muchovy originální kresebné předlohy k jeho slavnému Otčenáši (Le Pater) z roku 1899. Dar zahrnuje jak unikátně dochovanou kompletní maketu tohoto knižního díla, doprovázenou přednostním výtiskem knihy na japanu, tak početné přípravné skici, studie a litografické nátisky.<br /> Ornamentální a figurální kompozice k Modlitbě Páně, které knižně vydali Henri Piazza a Ferdinand Champenois v Paříži, představují jeden z vrcholů Muchovy tehdejší tvorby. Autor se v nich věnuje námětu odlišnému od jeho komerčně úspěšných divadelních a reklamních plakátů a ztvárňuje své teozofické představy o duchovní cestě člověka, osvobozujícího se ze zajetí hmotným světem a směřujícího k dokonalosti a osvícení. Z bohaté symboliky kompozic lze vyčíst autorův hluboký zájem o ezoterické duchovní nauky, který u Muchy vyústil v jeho přijetí za člena svobodných zednářů roku 1898, tedy v době krátce před prací na Otčenáši.<br />
Darovaný soubor více jak sedmi desítek kreseb, doplněný řadou zkušebních nátisků, ukazuje velmi detailně genezi tohoto bibliofilského klenotu a umožňuje sledovat Muchův tvůrčí postup od prvotního kompozičního rozvrhu až po konečné kresebné provedení, sloužící za předlohu pro tisk barevných litografií a heliogravur. Definitivní podobu díla pak představuje přednostní výtisk Otčenáše s exkluzivním číslem 1, který Mucha věnoval svému příteli Charlesi Freund-Deschampovi, majiteli továrny na barvy, původem z Čech.<br />
O významu uvedeného prvního výtisku s vevázanou maketou knihy svědčí i to, že jeho dalším majitelem se stal prezident třetí francouzské republiky Raymond Poincaré. Celý soubor se poté dostal na veřejnost až na pařížské aukci v roce 1972, kdy byl prodán ve třech položkách zřejmě různým dražitelům, avšak ještě téhož roku se manželům Neumannovým podařilo rozptýlené části získat a zkompletovat. V této úplné podobě představila Muchovy kresby k Otčenáši Nadace Neumann ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem na samostatné výstavě v Obecním domě v Praze roku 2002.<br />
Nyní se díky rodině Neumannových vrací tato díla do země svého tvůrce natrvalo.</p> <p>Popisky:<br />
2. Alfons Mucha, Ornamentální kompozice k prvnímu verši Otčenáše, 1899, akvarel, © UPM<br />
3. Alfons Mucha, Ornamentální kompozice k třetímu verši Otčenáše, 1899, akvarel, © UPM<br />
4. Alfons Mucha, Přípravná kresba ornamentální kompozice k Otčenáši, 1899, akvarel,<br /> © UPM<br />
5. Alfons Mucha, Studie ornamentálního záhlaví Otčenáše, 1899, kresba tužkou, © UPM<br />
6. Alfons Mucha, Kompoziční skica, 1899, kresba uhlem a tužkou, © UPM<br />
7. Alfons Mucha, Figurální scéna k čtvrtému verši Otčenáše (návrhová varianta), 1899, tuš a akvarel, © UPM<br />
8. Alfons Mucha, Figurální scéna k čtvrtému verši Otčenáše (definitivní návrh), 1899, kresba tuší. © UPM<br />
9. Alfons Mucha, Kompoziční skica, 1899, kresba uhlem a tužkou, © UPM<br />
10. Alfons Mucha, Figurální scéna k pátému verši Otčenáše (návrhová varianta), 1899, tuš a akvarel, © UPM<br />
11. Alfons Mucha, Figurální scéna k závěrečnému verši Otčenáše (návrhová varianta), 1899, tuš a akvarel, © UPM</p>
