Rekordně vydražena byla i Janečkova plastika Tvar (1963) ovlivněná tvaroslovím Henryho Moora, která dosáhla sumy 1 736 000 korun. Za úctyhodnou částku 4 216 000 korun se prodala kolorovaná kresba Sněžení (1943), typický venkovský výjev od Josefa Lady. Dílo Karla Malicha s názvem Světlo (1986) bylo vydraženo za 806 000 korun, což je zatím nejdráže prodaný Malichův pastel. Mezi rekordní prodeje se řadí i velkoformátový obraz Makrokosmos (1967) od Jaroslava Paura, který z částky 150 000 korun vystoupal na 545 600 korun. Hranici jednoho milionu korun překonala díla Jana Preislera, Antonína Hudečka, Františka Janouška a dalších. Obraz Václava Špály Berounka a kopce (1925) vyvolávaný za 2,2 milionu korun sice ve čtvrtek odpoledne kupce nenašel, aukční síň ho však zájemcům nabídne v poaukčním prodeji.
Bubenečský Arthouse nabídl celkem 240 položek, prodáno jich bylo 198 za celkem 25 579 000 korun. Úspěšnost aukce byla 82,5 %. Všechny ceny jsou už uvedeny včetně aukční přirážky 24 %.
Jak uvedl Tomáš Hejtmánek, majitel Arthousu, aukce s téměř dvěma sty padesáti položkami byla dosud nejpočetnější v historii tohoto aukčního domu. Zájemci se utkali o obrazy, kresby a grafické listy, plastiky a sochy, nábytek i dalších kusy uměleckého řemesla a designu, které vznikly od středověku až po současnost.
„Vedle našich stálých kupců a investorů jsme se pestrou nabídkou pokusili přilákat i začínající sběratele, kteří mohli o díla licitovat už od 5.000 korun. A mezi dražiteli se opravdu objevili nám dosud neznámí kupci,“ řekl Tomáš Hejtmánek, který v galerii Arthousu pořádá i výstavy. Ta nejbližší začne v září tohoto roku a bude věnována Oto Janečkovi, autorovi kreseb něžných dívek a ptáčků, ale i mnoha dalších děl, která veřejnost ještě neměla možnost spatřit.
Raritními kusy bylo u Hejtmánků zastoupeno staré umění, hojně a ve vysoké kvalitě se dražili také meziváleční čeští malíři. Část aukce patřila umělcům ze skupiny Máj 57, nechyběli ani tvůrci z nedávné minulosti, autoři současní a nejmladší aukční debutanti.
Staré umění i Napoleonův dopis
Vynikajícím příkladem nizozemské malby 16. století byl deskový obraz Kojící Madona od neznámého, pravděpodobně antverpského malíře. Po pozvolném přihazování ji licitátor nakonec odklepl za 533 200 korun.
Ze starého umění se mimořádnou kvalitou se vyznačovala i něžná Pieta českého původu, pocházející z německé soukromé sbírky. Virtuózní řezbářská práce z roku 1420 byla vydražena za 359 000 korun.
Zájemci si nenechali ujít ani iluzivní Zátiší s broskvemi a motýly (2. pol. 17. stol) od Abrahama van Calraeta, holandského mistra z období zlatého století. Prodáno bylo za 285 200 korun.
Zaujala také dvě květinová zátiší kabinetního formátu od českého malíře Jana Kašpara Hirschleyho, umělce zastoupeného v soukromých i veřejných sbírkách. Licitátor je odklepl za 384 400 korun.
Ze starožitného nábytku ocenili účastníci aukce například chinoserní kabinet z 1. poloviny 18. století zhotovený z lakovaného a zlaceného dřeva. Vydražen byl za 148 800 korun.
K výjimečným položkám patřil rovněž dopis Napoleona I. Bonaparta z roku 1805, napsaný slavným vojevůdcem asi dva měsíce před významnou bitvou u Slavkova. Sbírku nového majitele ozdobil za 223 200 korun.
Preisler, Hudeček, Janoušek
Reprezentativní Cesta mezi stromy (70. léta 19. stol.), mistrovská malba od Bedřicha Havránka, vystoupala na 285 200 korun.
Impresionistický obraz Seina za podzimního počasí (okolo roku 1900), krásný přírodní výjev od Václava Radimského, dostáhl sumy 682 000 korun. Zcela jiné, tentokrát niterné a existenciální zachycení přírodní scenerie nabídla Letní noc (1900) Antonína Hudečka: vydražena byla za 1 488 00 korun.
Hranici jednoho milionu korun překročilo i Koupání (1907-1908) od Jana Preislera. Cena za svěže barevný olej zobrazující dva dívčí akty na žluté osušce se zastavila až na 1 178 000 korunách.
Za 1 240 000 korun bylo prodáno surrealisticky laděné plátno Ranní zpěv (1933) od Františka Janouška.
Od Kubína po skleněné unikáty
Francouzskou stopu nesl obraz Jana Slavíčka Útesy v Etretatu z roku 1928 prodaný za 260 400 korun.
Dražitele zaujal i ve Francii dlouhodobě působící Otakar Kubín známý též jako Othon Coubine. Na jeho Kvetoucí mandloně (1935), stromy zahalené do jemného oparu světla a vzduchu, se přihazovalo až do výše 930 000 korun.
Z pestře a kvalitně zastoupené kategorie soch a plastik zaujala kupce například Toaleta (1910): působivý ženský akt z bílého carrarského mramoru od slavného Jana Štursy byl vydražen za 136 000 korun. Oproti tomu figurální plastiku Lyžaři (1933) od neznámého autora B. Černého získal její šťastný majitel už za 9 920 korun.
Umění současné reprezentoval například obraz White Infinity (2015) od Jana Kalába. Efektní dílo spočívající v prolínání jednoduchých geometrických tvarů umocněném minimalistickou černo-bílou barevností odkleplo licitátorovo kladívko za 384 400 korun.
Obraz On the Road (2015) od Jana Gemrota, jenž je považován za jednoho z hlavních představitelů současné středoevropské malby, dosáhl částky 384 400 korun.
Své renomé potvrdil u Hejtmánků i všestranný umělec Zdeněk Lhotský. Cenu jeho skleněné mísy s unikátní plástvovou strukurou „vitrucell“ vyhnali dražitelé až do výše 124 000 korun.
Aukci uzavřela licitace o dvě plastiky z roku 2023 sklářského výtvarníka Jaroslava Proška. První z nich, Royal – Subfosil Oak ze subfosilního dřeva, se prodala za 310 000 korun. Druhá, Royal – Subfossil Gold z taveného skla medové barvy, si vedla ještě lépe a její cena 322 400 korun stanovila nový aukční rekord tohoto pozoruhodného autora.
