Jan Zrzavý se vrací na zámek do Telče. Expozice představí i 80 let nevystavený portrét

Znovuzrození expozice Jana Zrzavého v Telči bylo možné díky iniciativě Národního památkového ústavu ve spolupráci s Národní galerií Praha. Pro veřejnost se expozice Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého ze sbírek NGP otevře 22. 7. a bude přístupná celoročně podle provozu zámku.

Vystavovat svá díla právě v Telči bylo přáním samotného Jana Zrzavého, jednoho z nejslavnějších umělců 20. století a spoluzakladatele českého moderního umění. Renesanční Telč pro něj byla inspirací. Jeho vztah k městu prohloubilo setkání s tehdejším kastelánem Bohumilem Norkem starším, který mu při prohlídce zámku ukázal sochu Adama, stojící na hlavním nádvoří. Její podoba se Zrzavým dala vzniknout půvabné fotografii malíře hledícího na svého „zámeckého dvojníka“.

Galerie Jana Zrzavého na telčském zámku se otevřela v roce 1988 a až do roku 2007 ve stálé expozici představovala na pět desítek jeho děl. Po takřka 20 letech se dnes dílo Jana Zrzavého na zámek vrací, a to do kompletně obnovených prostor, které splňují nejnáročnější galerijní nároky.

„Otevření zámecké galerie a její první projekt, který představuje výtvarné dílo výjimečné osobnosti českého moderního umění, Jana Zrzavého, není pouze kulturní událostí. Je to především návrat k odkazu a přání samotného umělce, který pocházel z Vysočiny, našel zde inspiraci a k Telči si vytvořil osobní pouto. Jsem ráda, že díky obnově galerie na Státním zámku Telč můžeme obrazům Jana Zrzavého zajistit ty nejlepší výstavní podmínky. Dnes zahájená výstava je současně důstojným pokračováním úspěšné spolupráce Národního památkového ústavu a Národní galerie Praha,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, který spravuje Státní zámek Telč.

„Tato expozice je krásným příkladem toho, jak se v práci Národní galerie Praha propojují dlouhodobé snahy o spolupráci s ostatními kulturními institucemi, péče o národní kulturní dědictví a citlivé hledání smysluplného kontextu pro vystavování umění nejen v Praze, ale i v regionech,“ říká Alicja Knast, generální ředitelka Národní galerie Praha, a dodává: „V případě Jana Zrzavého jde téměř o osudové setkání – umělec miloval Vysočinu, zde už vystavoval a svou pozůstalost odkázal právě Národní galerii. Cítíme závazek nejen jeho dílo chránit, ale také ho vracet na místa, která pro něj měla hluboký osobní význam. A je nám potěšením na tom všem spolupracovat s Národním památkovým ústavem.“

Prostor pro prezentaci děl Jana Zrzavého vznikl ve východním křídle telčského zámku, které původně sloužilo jako depozitáře a zázemí pro zaměstnance. V letech 2024 až 2025 byly místnosti kompletně obnoveny a vznikly zde nejmodernější výstavní prostory. Jsou vybaveny klimatizací pro udržení stabilního mikroklimatu, bylo instalováno nové osvětlení a před sluncem chrání exponáty látkové žaluzie. Během obnovy byly odborně ošetřeny renesanční nástěnné malby v jedné z místností. Cihlovou dlažbu pak přikryly nové dřevěné podlahy a byla zateplena půda. Během stavebních úprav zámecké galerie byly kompletně vyměněny rozvody vody a elektřiny. Celkové náklady na úpravu prostor a instalaci nové expozice činí 14,5 milionu korun.

Proč nese expozice název Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého ze sbírek Národní galerie Praha, vysvětluje její kurátorka Alice Němcová: „Vychází to z autorova výroku: ‚Žádný umělec snažící se představiti skutečnost věcí, jejich realitu a podstatu nemůže namalovati více než jen svou představu o nich, svůj sen
o skutečnosti.‘ Tento citát výstižně ilustruje polaritu Zrzavého tvorby – jeho díla působí na první pohled jednoduše, avšak tato formální i významová jednoduchost je pouze zdánlivá. Za ní se skrývá mnohovrstevná symbolika, vnitřní spiritualita a promyšlená výtvarná konstrukce, která přetváří realitu v poetickou vizi autora.“

Nová expozice, která se přizpůsobila specifickému zámeckému prostředí, představí tvorbu výjimečné osobnosti českého moderního umění. Je členěna do šesti volně navazujících kapitol, které návštěvníka provádějí klíčovými okruhy Zrzavého tvorby – od autoportrétů a sebestylizace, přes inspiraci dílem Leonarda da Vinci, až po raná díla z období sdružení Sursum. Následují biblické motivy a krajiny ráje, které ústí v obrazy Bretaně, tolik spjaté s jeho vnímáním domovské Vysočiny. Závěrečná část se věnuje tématu osudové ženy. Vystavena bude poprvé i nejnovější akvizice Národní galerie Praha – Portrét slečny Tydlitátové spojená s Telčí a obrazy s motivem Kleopatry, ke kterému se Zrzavý vracel po většinu svého života.

Tento obraz z roku 1932 zůstal více než 80 let v soukromé sbírce a dosud byl veřejnosti prakticky neznámý. Národní galerie Praha jej získala ze soukromé sbírky v loňském roce s přispěním Ministerstva kultury za 3 miliony korun.

Expozici doplní interaktivní studio, jehož součástí bude čtenářský koutek s kartotékou doplňujících materiálů – osobní korespondencí, reprodukcemi kreseb i děl autorů, kteří Zrzavého inspirovali. Návštěvníci se budou moci začíst do knih spojených s osobností Jana Zrzavého a zaposlouchat se do nahrávek z archivu Českého rozhlasu.

Expozice Jana Zrzavého bude na Státním zámku Telč přístupná celoročně ve stejném návštěvnickém režimu jako zámek.

www.ngprague.cz